Nejsevernější evropský dálkový trail. (783 km / 487 mi)
Vítr neustává, ale podařilo se mi stan dobře vypnout a zakolíkovat, takže spím spánkem spravedlivých. Probudí mě sluneční paprsky. Vstávám v 5:00, chci se dnes včas dostat do Abiska, abych stihl v lékárně řešit tu zlobící achilovku. Když vylezu ze stanu, vidím mraky válející se … Číst dále…NKL 12. den
Úplně jsem zapomněl, jaké je to spát v hostelu. Uprostřed noci mě budí mohutné chrápání. Naštěstí špunty do uší mám po ruce a do pěti minut jsem zpátky v říši snů. Skutečně se mi podaří spát až do devíti. Pak vyskočím z postele a…. Zase … Číst dále…NKL 13. den
Vstávám v osm. Udělám pár kroků a myslím, že to půjde. Ještě zkouším, na radu kamarádů běžců zvednout si drop. Vypodložím si paty trochou tejpy. V půl deváté se loučím Arthurem a mířím zpátky na trail. Za 3/4 hodiny znovu procházím startovní / cílovou rovinkou … Číst dále…NKL 14. den
Přes noc se mraky vypršely. Budí mě paprsky slunce na střídavě oblačné obloze, teplota 12°C. Brzy po startu opomenu nabrat g při přechodu říčky (visutá lávka) vodu, za což si pak přes hodinu nadávám. Na další vodu narážím až v 7:50 a deset minut na … Číst dále…NKL 15. den
Kolem půlnoci nakonec vítr jeden kolík přece jen vytrhne a stan mi začne padat na hlavu. Běžím do deště, překolíkovávám. Sbírám další kameny na zatížení. Alespoň, že jsem si stihl vzít bundu. Malou ironií je, že jakmile se mokrý vrátím do stanu, déšť na chvíli … Číst dále…NKL 16. den
Prší skoro celou noc, ale ráno je naštěstí bez deště. 80% oblačnost, 12°C . Jakmile vylezu z koryta řeky, které mě přes noc chránilo, okamžitě se do mě opře vítr – 6 Bf. Chvílemi mě vyvádí z rovnováhy. Začínám sestupovat. Hladké skalnaté dómy jsou střídány … Číst dále…NKL 17. den
Noc je klidná, bezvětrná, jen s minimem deště. Budím se do překrásného rána. V ranním slunci vypadá tohle místo u jezera ještě fantastičtější, než večer. Je jako vystřižené z prospektů na dovolenou ve Skandinávii. Dobrou novinkou je, že zlobící achilovka už splaskla na normální velikost. … Číst dále…NKL 18. den
Přes noc mě párkrát probouzí déšť. Prší i ráno. Zkouším trik s posunutím budíku o půl hodiny později, a i dnes to zafunguje. Když balím stan, už jen jemně mrholí. Dokonce se jako příslib slunce udělá na obzoru duha. Vycházím v 6:45. Jdu exponovaným terénem … Číst dále…NKL 19. den
Noc proběhla bez deště, za úplného bezvětří. Když vstávám, je teplo: 18°C. Nebe je z 95% zatažené, na déšť to ale nevypadá. Vycházím v 5:50. Cesta má stejný charakter jako včera večer. Jen je to trochu méně „park“ a o něco víc tundra. Ale stále … Číst dále…NKL 20. den
Déšť trval necelou hodinu. Všímám si, jak za ty tři neděle noční světlo potemnělo. Vycházím v 5:50, je krásně od prvního okamžiku. Jde se mi moc dobře, mám skvělou náladu. Po hodině přecházím tři velké visuté lávky, kolem je rozeseto několik stanů, kde se ještě … Číst dále…NKL 21. den
Po zbytek noci se do stanové plachty opíral nárazový vítr, ale kolíky drží. Stáloluoktu opouštím v šest. Je teplo, 19°C, oblačnost 80%. Dokonce co chvíli zasvítí slunce. Kousek za vsí se stezka Padjelantaleden odděluje od Nordkalottleden a míří jihovýchodně, rovnou do Kvikkjokku. Kdybych byl v … Číst dále…NKL 22. den
Nakonec bylo toho větru i tak víc, než bych si přál. Stan se celou dobu hlasitě zmítá v jeho poryvech. Dvakrát za noc vstávám dotáhnout kotvící lanka a jednou skutečně vylítne kolík ze země. Ale jinak je mi dobře a spím hlubokým spánkem. Pravda, i … Číst dále…NKL 23. den