Pouť svatého Jakuba do Santiaga de Compostela. (1 012 km / 629 mi)
Zhruba před 17ti měsíci jsem začal chodit. Dvaadvacet let před tím jsem nedělal nic jiného, než že jsem se věnoval své profesi. Prakticky nulová tělesná aktivita se projevila značnou fyzickou schátralostí. Když jsem si v létě 2013 natrhl achilovku, stál jsem před rozhodnutím: buď začít … Číst dále…Camino 0. den
Zaspím, vstávám v 6:15 – v sedm mi jede autobus do Pamplony. Stíhám to o prsa korejské ženy. V Pamploňe mám 5 hodin čas, takže courám po městem, potkávám spoustu poutníků, docela jim závidím, že už jsou na cestě. Dokonce potkám grupu 10ti letých dětí … Číst dále…Camino 1. den
Vstávám s rozbřeskem (5:40), v urputném větru komplikovaně balím, v 6:00 už jsem na cestě. Vítr do hodiny ustává. U pramene nabírám vodu, přepírám ponožky (na jeho odtoku a bez pracích prostředků). Kolem 8:00 si vařím poridge a kafe. V Auritz Burguete kupuju chléb, sýr, … Číst dále…Camino 2. den
Nepršelo. Přispím si, vyrážím až v 7:00. Cestou z nocoviště div nešlápnu na dva spáče pod širákem, které hlídali jejich dva psi – nejsem jediný kdo spí venku. Za Zurianem špatně odbočím. Naštěstí mne vidí kluci co jdou za mnou a křikem mne přivolají zpět. Je … Číst dále…Camino 3. den
Ve 4 ráno začalo pršet. V 7:00 už jsem na cestě. V Maňeru objevuji koutek s vending mašinami, kde je free wifi – na chvíli si tam sednu a pamětliv slov Mika Clellanda, že chipsy jsou nejlepší zdroj energie (spousta tuku s trochou škrobu) jedny … Číst dále…Camino 4. den
Opět v sedm na cestě. Dnešek je ve znamení olivových hájů a vinic (jsem v kraji Rioja!). V Sansol si za mostem u pítka přemáchnu ponožky, udělám kafe dojím chléb a sýr ze včerejška. Několikrát se předbíhám s Italem z Florencie, máme z toho legraci … Číst dále…Camino 5. den
Na cestě v 6:45. Dnes mne to baví. Pokračuji mezi vinicemi, je pod mrakem, ale neprší. Jde se příjemně. Nenecházim lepší místo (stále pole a vinice) a tak si v 10:00 sedám u cesty, vařím čaj a snídám. Někteří pelegríni se s obavou ptají, jestli … Číst dále…Camino 6. den
Ještě těsně před setměním jsem se probudil tím, že na mne padla rosa. Říkám si, nechám to bejt, do rána to uschne. Jak jsem ve dvě ráno zjistil – neuschlo. Naopak. Rosa padala furt a mokré peří, jak známo, nehřeje. A k tomu teploměr na … Číst dále…Camino 7. den
Spal jsem jak zabitý, jen ve dvě jsem se probudil a tak jsem si šel zkontrolovat stav nabíjení powerbanky. Ještě nenabitá. Pak jsem se vzbudil krátce před šestou – polovic spáčů už balila a tak jsem se k nim přidal. Sympatický bylo – ráno i … Číst dále…Camino 8. den
Přes noc vítr úplně upadl. Teplota je lehce pod nulou, obloha jasná. Vstávám v 6:00, o půl hodiny později šlapu na cestě první hodinu ji mám sám pro sebe. Pozoruji východ slunce nad stolovou horou na níž jsem spal. První pelegríny potkávám až v Itero … Číst dále…Camino 9. den
Když se ráno v 6:45 vyškrábu na cestu a překvapím tam holku s batohem, kterou bych tam v tuhle hodinu nečekal (nejbližší Alberge je dvě hodiny odtud, neměl jsem potkat nikoho). Nejprve jsem se lekl, že po mne jde farmář, co jsem mu zválel cíp … Číst dále…Camino 10. den
Ve tři mne probudil déšť, ale hned jsem zase usnul. Zato ve 4:00 slyším 50 metrů od sebe startování traktoru. Nejprve jsem se strašně vyděsil, už jsem se viděl převálcovaný nějakým pilným zemědělcem. Pak jsem si ale vzpomněl, že cestou k místu kde spím jsem … Číst dále…Camino 11. den