Camino 11. den

Posted on
Ve tři mne probudil déšť, ale hned jsem zase usnul. Zato ve 4:00 slyším 50 metrů od sebe startování traktoru. Nejprve jsem se strašně vyděsil, už jsem se viděl převálcovaný nějakým pilným zemědělcem. Pak jsem si ale vzpomněl, že cestou k místu kde spím jsem potkal starý traktor upravený na pumpu pro zavlažování přlilehlého pole. Prostě jen tlakoval vodu do sprinklerů.
Za chvíli jsem si na to zvyk a zase usnul. Jen jsem díky tomu přeslech křik budících se ptáků a tak jsem na cestě až v 6:50. Do první vesnice (Reliegos) je to 12km. Po silnici jezdí nezvykle mnoho policejních aut, i ve vesnicích potkávám dost uniforem. Asi se něco děje – tuším, že volby. V Reliegos dávám kávu a buchtu. Když opouštím ves, zaslechnu podivnou hudbu. To sprinklery zavlažující trávník na dětském hřišti co chvíli zasáhnou kovovou konstrukci houpaček či prolezaček a ty se tonálně rozezní. Chvíli tu kosmírskou hudbu posouchám.
Zas potkávám po celý den málo lidí. Ale jsem poprvně dost hotovej – strašně mne bolej chodidla, jsem malátnej. Tělo řve po kaloriích. V Mansilla de las Mulas zajdu do kostela, zdržím se tam asi půl hodiny. Pak někdo pustí “spirituální” hudbu – to tu v kostelích dělaj často, většinou gregoriánsky chorál, ale tentokrát začala hrát panova flétna…. Zmizel jsem jako by mi za patama hořelo. Nakupuju nějaký jídlo a pak už to jdu na jeden zátah do Leonu (20 km bez pauzy).
Tomuhle úseku se říká Meseta a je to vyprahlý fádní kus země. Konec docházím silou vůle. V kopci před Leonem jsou andělské schody, jako na starých formanských stezkách – 50 metrů stoupání, 50 metrů rovina, aby si koně odpočali a takhle několikrát za sebou. Přestože jsem ve městě brzy (15:30), rozhoduji se nejít dál a trochu si odpočinout – potřebuju to už opravdu opravdu. Ubytovávám se v alberge v Benediktýnským klášteře. Nikam se už nechce, každý krok najednou bolí. Po sprše se dokopu na krátkou procházku.
Když jdu kolem Burger Kinga, neudržím se a dám si tam snad největší kalorickou prasárnu (tělo volá: dááávej cukry tuky, nekecej a děléééj, uaaaaauuuu!!!). Pak ještě před klášterem malý pivo a dva ohromný kusy slanýho koláče. V půl sedmé zalézám do postele (mažu a masíruju chodidla) v osm už spím.
38km (celkem 471)

Přidat komentář