Spal jsem 10 hodin jako zabitý. Na ulici jsem až v 7:15. Odpočinek opravdu pomohl – jde se mi jak první den. Skoro dvě hodiny trvá, než se vymotám z města. Na periferii navštívím vkusný funkcionalistický kostel, z tichého setrvání v něm mne vyruší německa skupinka, která nejprve vyslechne proslov svého předáka a pak začne pět nějakou kancionálovku.
Po 14ti kilometrech (9:15) konečně narazim v San Miguel del Camino na sympatickou kavárnu – snídám kávu a fajitas con potatos – omeletu plněnou bramborama.
Dávám se do řeči s Maďarkou Annou (30), která má dnes první den – začala v Leonu. Ukáže se, že je to nejlepší kamarádka Judit, kterou jsem potkal před čtyřmi dny, ale Judit má kvůli problémům s nohama dvoudenní zpoždění. S Annou se skvěle povídá – pravě se po třech letech vrátila z Austrálie a tak mluví perfektně anglicky, ale hlavně je pro ní vše na Caminu nové, tak se ptá na praxi s ubytovnami, s jídlem, se značením, denním režimem atd. Na chvíli se rozdělíme, potřebuje si dáchnout a potká kolegu Maďara, tak je opouštím, ale když si před panderií ve Villadangos del Páramo dávám spolu s Němcem (65) z Düseldorfu oběd z čerstvého nákupu (sýr, chleb, banán, broskev, pivo), znovu mne dojdou. Němec vyprávěl, že to jde po třetí. Prvně v březnu, po druhý v dubnu a teď v květnu. Ale v březnu to prej bylo nejlepší.
Pokračuji s Maďary, kecáme (teda bez hocha, ten hovoří jen maďarsky) až do San Martín del Camino, kde zůstávají na noc v ubytovně. V Hospital de Órbigo neodolám pohledu na hodující pelegríny a dám si menu Pelegrino (talíř španělských šunek, salámů a sýrů a rybu se salátem) – beru to jako večeři (16:30).
Za vsí se značka rozdvojuje a já blbě odbočím na alternativu vedoucí podél okresní silnice. Zřejmě varianta pro cyklisty. Po čase odbočím ze značky a ve vsi Santibáñez de Valdeiglesias se napojím na “pěší” varintu. Cesta je to hezká, kopcovitá, zalesněná. San Justo de la Vega doplním vodu (už jsem byl hodinu prázdnej) a zavrhnu myšlenku přejít město Astorga – včera jsem byl stahanej, tak mi ujitých 47km bohatě stačí.
Nacházím si místo mezi stromy u řeky 3 km před Astorgou. Ráno bude od vody asi zima. Vařím si čaj a pak už večerní rutina s mazáním a masáží chodidel, psaním deníku a četbou. Usínám po 22:00.
47km (celkem 548)