Camino 3. den

Posted on
Nepršelo. Přispím si, vyrážím až v 7:00. Cestou z nocoviště div nešlápnu na dva spáče pod širákem, které hlídali jejich dva psi – nejsem jediný kdo spí venku. Za Zurianem špatně odbočím. Naštěstí mne vidí kluci co jdou za mnou a křikem mne přivolají zpět. Je to Anglán s Němcem, chvíli si povídáme, pak zůstávají za mnou. Na 3.den mám docela dobré tempo, nic nebolí, jen jsem trochu odřený ve slabinách – mažu to s jde se dál. Na noze jen jeden malý puchýř, ale ten tam je už z posledního výletu v Krušných horách.
Před Zabaldikou potkám staršího horalsky vyhlížejíciho Francouze, první s podobným tempem jako já. Když mu říkám, že chceme jít za měsíc korsickou GR20, div se nekřižuje, jak prý je to těžké. Uvidíme. Navštívím místní kostelík kde starší dáma pouští gregoriánský chorál, hned vyzjistí mou národnost a už mi podává český text rozjímání o “spiritualitě Cesty”. Rovněž je tu stěna kolem kříže polepena přáními poutníků.
Ve věži jsou dva zvony na které má každý zazvonit s pak rozjímat v tichu. Což jich tu i pár činí. Trochu mi to smrdí laciným duchovnem, tak tu jen krátce pobudu a jdu.
Venku posnídám zbytek sýra a chleba ze včerejška a před jedenáctou jsem v Pamploně. Tu už mám projitou z předvčerejška, když jsem tu několik hodin čekal na autobus do SJPDP. V katedrále se účastním mše, za městem kupuji čokoládu a jablka. Chvíli jdu a povídám si s klukem z Dánska, ale odpadá v Cizur Menor. Přestože je teprv jedna už mizí v ubytovně – má 15ti kilovej batoh a tak je dost strhanej. Po chvili i já zjišťuji “tragedii”. Špatně jsem dovřel láhev s vodou a ta se mi asi litr vylil do batohu. Na první louce jde všechno ven, hlavně peří (spacák a bunda) a asi hodinu suším.
Ve vesničce Zariquiegui si před kostelem u kohoutu přemáchnu triko. Pak docela stoupání, zvedá se vítr, ženou se mraky. Na vrcholku Alto del Perdon (770m) je pěkná skulptůra putujících poutníků.
Spolu s dvěmi italskými mladíky se tam fotíme a pak zas prudce klesáme. Přestože mluví špatně anglicky, povídáme si o filmech, o hudbě (jeden je graduovanej basák). Ve vsi Uterga se loučíme. Dojdu do Puenta la Reina – moc hezké městečko a mám toho pro dnešek dost. Chvíli se nechávám lákat k noclehu místními ubytovnami (na kopci kudy jsem přišel už se žení čerti), ale nakonec dnes ještě odolám. Za vsí si v řece Arga přemáchnu trenýrky, újdu ještě tři kilometry, v neoplocený stráni si mezi stromy nacházím palouček ke spaní (19:30). Je to trochu z kopce, ale za to s nádherným výhledem do kraje. Stavím tarp, vařím si Travellunch (brambory s hovězím), masíruju nohy, čtu si a v devět zalézám do spacáku.
40 km (celkem 95 km)

Přidat komentář