Dnes jsem spal jen čtyři hodiny. Od dvou jsem datloval deník, pak jsem se ho pokoušel nahrát na blog, neprolézaly fotky, pak zase aplikace, přes kterou blog spravuji, odeslala několik falešných notifikací na starý příspěvek… Když dám všechno do pořádku, zazvoní o páté budík. To … Číst dále…HDT 37. den
V 5:40 opouštíme kemp. Tentokrát v civilizaci nečekáme na snídani. Chceme toho zvládnout co nejvíc, dřív než začne naplno žhnout slunce. Před námi je 25 mil plus 3.110 výškových metrů klesání a 3.533 metrů stoupání. Tak to alespoň tvrdí Mapy.cz. Ale věřit se mi tomu … Číst dále…HDT 36. den
Vyrážíme v 5:00 ještě s rozsvícenými čelovkami. Cesta je mírná, stále kráčíme po Tonto Trailu na plošině po jedné vrstevnici. Je docela fajn zase jednou sledovat svítání za chůze. Nicméně slunce začíná mocně připalovat od prvního okamžiku. O hodinu později docházíme k Lonetree Creeku, místu, … Číst dále…HDT 35.den
Ve tři ráno zazní Footprintův výkřik. Něco ho kouslo do prstu. Šmejdíme kolem baterkama, ale nic nenacházíme. Damajkyč večer načapal myš, jak mu šla po pytli s jídlem. Následoval letící kámen a vzpomínka na film „Myši patří do nebe“. Byli jsme varováni, že se tu … Číst dále…HDT 34. den
Ráno nemůžu dospat od všeho toho vzrušení ze včerejšího a nadcházejícího dne. Svítá za pro nás nezvyklého, hlasitého štěbetání ptactva. Kolem šesté se společnost probouzí. Za chvíli už voní káva a k snídani se podává koláč z vajec a masa. Člověk musí smeknout před logistikou, … Číst dále…HDT 33. den
V noci se mi od země dává chlad do ledvin. Teploměr uvnitř stanu ukazuje -6°C. A pár set metrů pod námi se nachází jedno z nejteplejších míst planety. Pomůže až improvizovaný ledvinový pás z trika s dlouhým rukávem, s ním zase upadám do sna. I … Číst dále…HDT 32. den
Okolo jedné přestává sněžit. Dnes je to poprvé, co klukům závidím nafukovací karimatku. Ze země jde chlad, a tak trávím noc neustálým obrácením z boku na bok. Připadám si jako lodní šroub. Na nohách mám dva páry ponožek. Jako za pecí to není, ale velkým … Číst dále…HDT 31. den
Po půlnoci se zvedá silný vítr. Večer jsme sice kontrolovali, zda jsou kolem nás zdravé stromy, dokonce jsme se z jednoho už vybraného místa kvůli tomu posouvali, ale ani tak to není příjemný pocit. Naše přístřešky jako takové jsou ale dobře chráněné a je v … Číst dále…HDT 30. den
Dnes vstáváme v pět. Ne, nepřivstali jsme si. To pouze v Arizoně nestřídají letní a zimní čas, a tak je tu o hodinu méně, než v Utahu. Po půl hodině docházíme k vodnímu tanku. Tank samotný je zakopaný pod zem, překrytý velkou střechou, ze které … Číst dále…HDT 29. den
Vstáváme v sedm. V našem blízkém okolí překvapivě nikde nepodávají snídani, tak se jdeme najíst do Deli sekce místního obchoďáku. Bez Damajkyče. Ten se rozhodl vyřešit situaci s velkým množstvím zakoupeného jídla na další etapu tím, že ho co možná nejvíc sní ještě před vyjitím. … Číst dále…HDT 28.den
Jak jsme měli teplý večer, tak k ránu pěkně přituhlo (-4°C). Mám pocit, že můj quilt ztrácí loft. Je pravda, že za pět let intenzivního používání nebyl ani jednou praný. Budu to muset udělat hned po návratu. Není mi vysloveně zima, ale je to na … Číst dále…HDT 27. den
V 6:45 přelézáme plot zpátky do parku. Máme -2°C. Jak jsme vysoko, vidíme záhy vycházející slunce a okolní skaliska ozářené jeho paprsky. Po půl hodině docházíme k prameni Birch Spring. Je sveden do trubky, ale teče hrozně pomalu. Láhve na dvanáct mil plníme dvacet minut. … Číst dále…HDT 26. den