Noc je klidná, bezvětrná, jen s minimem deště. Budím se do překrásného rána. V ranním slunci vypadá tohle místo u jezera ještě fantastičtější, než večer. Je jako vystřižené z prospektů na dovolenou ve Skandinávii. Dobrou novinkou je, že zlobící achilovka už splaskla na normální velikost. … Číst dále…NKL 18. den
Prší skoro celou noc, ale ráno je naštěstí bez deště. 80% oblačnost, 12°C . Jakmile vylezu z koryta řeky, které mě přes noc chránilo, okamžitě se do mě opře vítr – 6 Bf. Chvílemi mě vyvádí z rovnováhy. Začínám sestupovat. Hladké skalnaté dómy jsou střídány … Číst dále…NKL 17. den
Kolem půlnoci nakonec vítr jeden kolík přece jen vytrhne a stan mi začne padat na hlavu. Běžím do deště, překolíkovávám. Sbírám další kameny na zatížení. Alespoň, že jsem si stihl vzít bundu. Malou ironií je, že jakmile se mokrý vrátím do stanu, déšť na chvíli … Číst dále…NKL 16. den
Přes noc se mraky vypršely. Budí mě paprsky slunce na střídavě oblačné obloze, teplota 12°C. Brzy po startu opomenu nabrat g při přechodu říčky (visutá lávka) vodu, za což si pak přes hodinu nadávám. Na další vodu narážím až v 7:50 a deset minut na … Číst dále…NKL 15. den
Vstávám v osm. Udělám pár kroků a myslím, že to půjde. Ještě zkouším, na radu kamarádů běžců zvednout si drop. Vypodložím si paty trochou tejpy. V půl deváté se loučím Arthurem a mířím zpátky na trail. Za 3/4 hodiny znovu procházím startovní / cílovou rovinkou … Číst dále…NKL 14. den
Úplně jsem zapomněl, jaké je to spát v hostelu. Uprostřed noci mě budí mohutné chrápání. Naštěstí špunty do uší mám po ruce a do pěti minut jsem zpátky v říši snů. Skutečně se mi podaří spát až do devíti. Pak vyskočím z postele a…. Zase … Číst dále…NKL 13. den
Vítr neustává, ale podařilo se mi stan dobře vypnout a zakolíkovat, takže spím spánkem spravedlivých. Probudí mě sluneční paprsky. Vstávám v 5:00, chci se dnes včas dostat do Abiska, abych stihl v lékárně řešit tu zlobící achilovku. Když vylezu ze stanu, vidím mraky válející se … Číst dále…NKL 12. den
V noci teplota ve stanu klesla na 6°C, ale vzal jsem si na sebe o vrstvu navíc, a tak se to dalo pod provlhlým quiltem zvládnout. Budím se před šestou do mraku, 11°C. První čtyři kilometry pokračuji v sestupu, společnost mi po pravici dělá bezejmenná … Číst dále…NKL 11. den
V noci se probudím v panice, že někde hoří. Vzpomínky na požáry na CDT jsou pořád živé. Ne, to si jen ta holka v chatě zatopila. Když v 5:45 vstávám, je po dešti. Obloha je polojasná, s převahou slunce. Od 6:30 pokračuji v sestupu, kolem … Číst dále…NKL 10. den
Noc byla příjemně teplá (10° C). Jakmile vykouknu ze stanu, vidím pod sebou v údolí vrstvu mraků a zatažené nebe nad sebou. Já sám jsem v jasné mezivrstvě. Vycházím v 6:30 a pokračuji v mírném stoupání. Projdu kolem dvou jezer, mávnu na jednu dvojici, právě … Číst dále…NKL 9. den
Přispím si i dnes. Jakmile opustím stan, hned nastoupí krvemilná jednotka ke snídani. Dám jim napít jen kapku a v 7:15 začínám šlapat. Za chůze o mě ztrácejí zájem. Obloha je polojasná, 15°C. Cesta je horská dráha s krátkými výstupy a sestupy. Deset metrů nahoru, … Číst dále…NKL 8. den
Jak jsem si slíbil, tak jsem udělal. Přispím si, zajdu na bufetovou snídani v kempu, dokoupím, co jsem včera zapomněl, zabalím se a v 10:00 vyrážím. Musím se dostat na druhý, severozápadní cíp města. I tady je město nadnesený pojem, je to jen pár baráků … Číst dále…NKL 7. den