Pacifickou hřebenovkou z mexické hranice do Kanady.
Vyrážím napřed v 5:30. Pokračuji v stoupání na 3.180m a pak jdu zas dolů. Dnes to bude jednoduchý den, převýšení není tak dramatické jako včera. Budeme se stále motat kolem 3.000m. Potkávám ojedinělé sněhové jazyky. Les už je pořádný les, ne jen remízky. A zasněžené … Číst dále…PCT 45. den
Noce už zase začínají být studené. Vstávám a vyrážím první, v 6:00. Julie s Janem jdou hned po mně, ale mají v plánu nějakou zacházku. Kluci francouzští si přispí – máme v plánu jen 17 mil. Zkouším dnes oblbnout své tělo a na stoupání poslouchám … Číst dále…PCT 46. den
Dnes nás čeká jen nablížení k Mount Whytney, zhruba 10 mil, takže si přispíme. Vyrážíme v 8:30. Perrin Creek překračujeme suchou nohou – po kmeni padlého stromu. Musíme nastoupat 400 metrů, ale není to tak zlý jako včera, nebo předevčírem. Asi už té výšce přivykáme. … Číst dále…PCT 47. den
V jednu ráno vyrážíme. Co nepotřebujeme na výstup, nechávame na místě. Já si své věci hodím k Remimu do stanu – můj tarp bez trekových hůlek nestojí. Za tmy, bez značení a pod sněhem se nám dlouho nedaří najít trail. Stopy jsou spíš matoucí – … Číst dále…PCT 48. den
K Forester Passu začínáme nastoupávat v 6:10. Stráň se mění v síť potůčků a mokřin. Boty jsou rázem jako dva malé bazénky a tak to i po zbytek dne zůstane. Občas sníh, občas kámen, stále voda. Když se mi krátí dech zkouším trik z neděla. Nasazuji … Číst dále…PCT 49. den
Ráno zjišťujeme, že po slepé silnici, která končí u kempu, resp. na trailheadu nic nejezdí. Teda přijelo jedno auto s day hikerama, ale ti vyrazili na trail a zpět pojedou až večer. Do nejbližšího města Independence je to 14 mil po silnici. Ale nic jiného nám nezbývá. … Číst dále…PCT 50. den
Hned v sedm vyrážím do krámu dokoupit jídlo na 8 dní a pak si dám se Stretchem snídani v Erick Schat’s Bakery. Tyhle německé pekárny jsou tu evidentně dost oblíbené a výběr chleba a pečiva je tu neskutečně široký. A je to jedno z mála … Číst dále…PCT 51. den
Budíme se do zamračeného rána. V 7:00 pokračujeme ve stoupání na náš druhý přechod Kearsarge Passu – tentokrát v opačném směru. Když ho po pěti mílích přecházíme, začíná sněžit. Ne moc, ale jak z něho klesáme, mění se sněhové vločky na déšť. V půl desáte … Číst dále…PCT 52. den
Zeus uřadoval celou noc a to hodně intenzivně, občas docela blízko nás. Horská bouřka jak se patří. Končí někdy kolem čtvrté. Tarp to ustál. Vstáváme o hodinu později, než jsme chtěli. Remi prý kvůli bouřce moc nenaspal. Já většinou zařezával jako dudek, byl jsem hodně … Číst dále…PCT 53. den
Slibovaná bouřka nepřišla, nijak nám to nevadí. Přestal i déšť, část napadaného sněhu odtála, ale pořád ho dost zbývá. Tarp mám pokrytý tenkým plátkem ledu. Nicméně obloha je vymetená, a i když mrzne, vypadá to na hezký den. Vyrážíme v půl sedmé. Hned po pár … Číst dále…PCT 54. den
Budíme se do jasného dne, teplota 10°C, vyrážíme v 6:00 a první vodu přecházíme suchou nohou. Co si víc přát. Před náma 940 výškových metrů a údajně nejobtížnější průsmyk Sierry. První dvě a půl míle jsou ale jen mírné stoupání. Teprv když dorazíme k morenovému … Číst dále…PCT 55. den
V 6:00 pokračujeme dolů úzkým kaňonem Evolution Valley do kterého je zařízlý Evolution Creek. V 7:20 ho překračujeme po dřevěném mostku a tím i opouštíme Kings Canyon National Park a vstupujeme do John Muir Wilderness. Údolí se rozšíří, procházíme lesem zhruba ve výšce … Číst dále…PCT 56. den