PCT 102. den

Přispím si při neděli o dvě hodiny déle, i když tělo zvyklé budit se před pátou se tomu brání. Na 7:30 scházím k lodgi na snídani. Je to vyhlášený all you can eat bufet, jehož návštěvu plánují všichni s ohledem na hikers hunger už od hranice Oregonu. Hostina je … Číst dále…PCT 102. den

PCT 101. den

Celou noc obcházel naše ležení medvěd, asi hledal, kde by co štípnul k snědku. Já si ale na svém pytli s jídlem ležel a zdejší medvědi nejsou tak oprsklý jako na Sieře, aby člověku vytáhli batoh z pod hlavy. Nicméně nás všechny neustále budil.  Vycházím … Číst dále…PCT 101. den

PCT 100. den

Noc byla zase velmi teplá. Dnes je to stý den na cestě, to je malé výročí. Příjde mi to jako rok. Záhy se musím dostat přes Russel Creek. Píše se o něm, že přechod může být nebezpečný, ale naštěstí je brzo ráno, stav vody je nízký a … Číst dále…PCT 100. den

PCT 99. den

Spalo se mi dobře, jen jednou se vzbudím, když kolem mne v půl třetí ráno projde noční hiker, který si polohlasně prozpěvuje nějakou tesknou melodii. Většinu dne dnes trávím ve spáleném lese. Ale je je tu znát jak spáleniště ožívá, jak příroda regeneruje.    V … Číst dále…PCT 99. den

PCT 98. den

Celou noc je mi vysloveně vedro, ale jakmile dojdu tu půl míli zpět na trail mimo les a na otevřený prostor, teplota prudce klesne na 5°C. Krajina je i nadále alpská, míjím Middle Sister a další sopečná pohoři.     Potkám potok s vodou zbarvenou … Číst dále…PCT 98. den

PCT 97. den

Včera večer už jsem Sarah její stan s moskytierou záviděl. Pod můj tarp se snad slétli všichni komáři z Oregonu. Sarah má stan Big Agnus, který na PCT co do počtu exemplářů suveréně vévodí. Lehký, dvouplášťový, samostojný, ale hlavně se rychle staví a bourá. Mě … Číst dále…PCT 97. den

PCT 96. den

V noci je tu naprosté ticho a bezvětří. Ráno se hladina ani nepohne.    Žel komáři vstávají s námi, takže vyrážíme zostra, bez snídaně.    Snídáme po sedmi mílích. Jen tak mimochodem se dovídám, že ten kluk co jsme s ním kempovali byla vlastně holka. … Číst dále…PCT 96. den

PCT 95. den

Spalo se tu skvěle, ze tří stran celou noc šplouchala voda, bylo to jako na lodi. Ráno je tady tak krásný, že posnídáme sedíce na kamenech s pohledem upřeným na vodu a na vycházející slunce. V šest začneme nastoupávat, asi 440m. Komáři útočí od prvniho … Číst dále…PCT 95. den

PCT 94. den

Když v půl šesté vyrážím, Sarah vstává, vaří si kafe. Lehce nastoupávám, kloužu po ledových jazycích a na míli 1858.3 přecházim přes nejvyšší bod PCT v Oregonu (2.308 m.n.m.). Teplota je na nule. Chytám telefonní signál, takže si sednu, snídám a přitom updatuju blog, kontroluju … Číst dále…PCT 94. den

PCT 93. den

Spolu se Sarah vycházíme v půl šesté z kempu a začínáme prudkým stoupákem. Na míli 1820.5 opouštíme oficiální trail – jako většina pěších jdeme alternativní trasou po okraji vulkanického jezera Crater Lake. Oficiální trasa vede jinudy jen proto, že zde neni vhodný terén pro koně. … Číst dále…PCT 93. den

PCT 92. den

Několikrát se za noc bez zjevné příčiny probudím. To se mi nestává. Ráno je všechno mokré jako po dešti, ale myslím, že to jen tak silně padala rosa. Budí se i komáři. Odcházím v 5:35, Sarah a Cheeseburger vstávají.   Po dvou dnech párkrát vylezu … Číst dále…PCT 92. den

PCT 91. den

Večer jsem si zapomněl píchnout puchýř na patě a na palci, tak to dělám až ráno za svitu čelovky. Vycházím v 5:35. Půl hodiny na to dochází k setkání, které už tři měsíce očekávám. Po své levici periferně zahlédnu pohyb. Na 30 metrů ode mě … Číst dále…PCT 91. den