PCT 96. den

Posted on

V noci je tu naprosté ticho a bezvětří. Ráno se hladina ani nepohne. 

 

Žel komáři vstávají s námi, takže vyrážíme zostra, bez snídaně. 
 
Snídáme po sedmi mílích. Jen tak mimochodem se dovídám, že ten kluk co jsme s ním kempovali byla vlastně holka. Rozuměj kluk na půl cesty transsexualní přeměny na holku. Já ji viděl jen zběžně přes síť stanu a na dálku, ale Sarah si s ní(m) povídala víc a na blízko. A ve mě by se teď krve nedořezal. Vzpomenu si totiž, že jsem večer hrál Bobbyho Browna od Franka Zappy. Vůbec bych se nedivil, kdyby vylezla ze stanu a jednu mi natáhla. Sarah prý na mne celou píseň koulila očima, aby mne varovala. Jak jsem si toho ale měl přes ty naše moskytiery všimnout. Naštěstí se ta holka, po té co jsem dohrál, smála a říkala, že tohle je její oblíbená…
 
V deset vcházíme na rozlehlé spáleniště, kde už ale bují mladá vegetace a kde nám dají komáři na chvíli pokoj. 
 

 

Chůze s kšiltovkou a očima upřenýma do země těsně před sebou se může pěkně nevyplatit. Přesně takhle jsem narazil to padlého stromu v úrovni obličeje. U mne to dopadlo bez viditelných následků, hůř skončila holka, co šla za náma – Blueberry (65, USA), která si o ten samý kmen rozsekla čelo.
 
Z Čech mi dorazí několik gratulací ke dni svatého Jakuba. Když se to dozví Sarah, udělá na jeho počest písmeno „J“ stojmo na hlavě.
 

 

Jakmile zapadneme zpátky do lesa a mezi desítky jezírek, znovu nás zahalí komáří roje. 
 

 

Obědváme u Storm Lake (míle 1932.8). I nadále pak pokračujeme lesem plným menších i větších jezer. Ten zážitek si ještě umocním poslechem Arvo Pärta (De Profundis). Kombinace téhle těžké estonské hudby a hlubokého oregonského pralesa je vážně emocionální zážitek.
 
Tábor rozbijeme v šest na břehu Dumbbell Lake (míle 1944.7). Zase je to neuvěřitelně romantický místo. Přestože se jedná o poměrně velké jezero, je mělké a tak večerní koupačka probíhá ve vyhřáté vodě. Navíc je dosti členité, plné zátočin a tak mám pocit, když kolem nich plavu, jako bych se ocitl v knize E.T.Setona. Fantastické je i to, že ačkoli je necelých osm mil od nás velký turistický resort (Elk Lake Resort), my máme tenhle cíp světa sami pro sebe.
 

 

Večeříme, jedna mi nestačí, dávám si dvě. Pak si ještě dlouho povídáme a před devátou se odebíráme k spánku.
 
48km (celkem 3.274km)

Přidat komentář