Několikrát se za noc bez zjevné příčiny probudím. To se mi nestává. Ráno je všechno mokré jako po dešti, ale myslím, že to jen tak silně padala rosa. Budí se i komáři. Odcházím v 5:35, Sarah a Cheeseburger vstávají.
Po dvou dnech párkrát vylezu z lesa a mám výhled do kraje, což je nad míru osvěžující. Na jednom takovém místě v osm snídám. Ostrým tempem kolem proběhne Cheeseburger a když se mám k odchodu, dojde i Sarah. Pokračujeme spolu, neustále žvaníme, jsme oba z posledních dní nevypovídaní.
Krajina kolem se neustale mění, po dvou dnech zeleného tunelu je to paráda. I komáři si dali pohov. U potoka Honeymoon Creek (míle 1799.6) dobíráme vodu na dalších 7 mil. Když ale dojdeme k dalšímu místu kde má být voda (Jack Spring míle 1806.4), zjistíme, že ten potok je mimo trail na dost nepřístupném místě. Shodneme se na tom, že s tím co máme (1,5L) vydržíme dalších 11 mil.
Krátce poobědváme, Sarah pak vyrazí napřed. Procházím dalším spáleništěm a jsem svědkem toho, jak kousek ode mne padne strom. A to skoro nefouká vítr, jen lehký vánek (1Bf). To mne jen přesvědčí v tom, že spát na spáleném území je příliš riskantní.
Docházím Sarah, když si povídá s relaxujícím Cheeseburgerem. I když jsem to neměl v plánu, půjdu dnes s nimi do Crater Lake Resortu resp. na Mazama Campground, který je vzdálený 1.2 míle od trailu (míle 1819.2). O moc dál stejně jít nemohu, následuje chráněný úsek, kde se nesmí kempovat a navíc vidina sprchy a pračky je příliš lákavá. S vodou výjdu akorát a to ještě cestou cpu do láhve sníh, abych získal pár doušků navíc.
Dorazíme tam v půl šesté, Cheeseburger se Sarah si vyzvednou své resupply boxy. Dáme si společně prát věci, postupně se sprchujeme. Sarah omylem v pánských sprchách, což zjistí až když vyleze ze sprchy ven mezi ostatní překvapené pánské uživatele. Poflakujeme se s ostatními hikery a vyprávíme si historky z trailu. Spousta se jich zbavuje jídla, které jim přišlo poštou a kterého už mají plné zuby, takže můj pytel s jídlem je zase naplněn na 7 dní a asi díky tomu přeskočím další plánovanou zásobovací zastávku.
Od vedlejšího stolu zaslechnu polštinu, tak si chvíli povídám s mladým polským párem, který si projíždí Státy autem. Hodně se zajímají o PCT, měníme si kontakty. Dokonce mne přizvou k večeři kterou si tu udělali (těstoviny s omáčkou z čerstvé zeleniny – car camping má své výhody). To mi ale nebrání v tom, abych pak ješte se Sarah nezašel na druhou večeři do místní hospoděy – burger a ohromný kopec salátu ze salátového baru. Hikers hunger si žádá své.
V campu dojdeme na místo vyhrazené pro hikery. Je tu ohromný hiker box plný jídla, ale já už jsem plně dozásoben. Pozdravíme se s ostatními a jdeme hned spát.
49km (celkem 3.076km)