Pacifickou hřebenovkou z mexické hranice do Kanady.
Přispíme si, vstáváme za světla, v šest šlapeme. Obloha úplně vymetená. Pořád stoupáme, abychom po hodině došli k samotné uzavírce. Místňák který se znenadání zjeví z vedlejší cesty nás varuje, ať to ani nezkoušíme přes uzavírku projít. Že to nestojí za to – sesutá půda, … Číst dále…PCT 9. den
Většina lidí si dnes v Idyllwildu bere odpočinkový „zero day“. Kaya chce dokonce navštívit doktora, má pocit, že má něco s kyčlí. Navíc má podle předpovědi dva dny pršet, s pravděpodobností lokálních bouřek. Já vstávám v půl šesté, Top Notch taky, ale je na něm … Číst dále…PCT 10. den
Noc je hodně větrná. Stromy šumí tak hlasitě, že je to jako bych spal u splavu. Teplota na nule. Přestože spím na loučce v dolíku a schovaný za stromy, s tarpem to cloumá a podfukuje mi pod quilt. Můj stary quilt od Katabatic gear měl … Číst dále…PCT 11. den
Po dlouhé době opravdu líné ráno. Můj první „nero day“ (near zero). Ziggy probudí spáče v šest, první várka lidí co jede na autobus naskáče do dvou aut a mizí. My ostatní si děláme snídani, ošetřujem zranění, vyspravujem výbavu – převážně se lepí boty. Většina … Číst dále…PCT 12. den
Mývala jsem v noci zaháněl jen jednou. Koukat mu na půl metru do očí moc příjemné nebylo. Jinak byla noc nezvykle teplá a bezvětrná. Vyrážím dřív, kluci mi dávají náskok. Neustále se ohlížím, kdy mi začnou šlapat na paty, ale stále nic. Cesta je to … Číst dále…PCT 13. den
Přes noc sem přibyl ještě jeden stan, kluk (Pope) s holkou co mají stejný plán jako my. V sedm ráno se líným tempem přesouváme úzkým kaňonem podél potoka o šest mil výš, před uzávěru trailu. Nabereme tak kilometr výšky. Cestou doplňujem vodu, potok výrazně slábne … Číst dále…PCT 14. den
Navzdory pozdnímu zalehnutí vstáváme časně – chceme se dostat do města před polednem. Mě se ale nechce spěchat, tak nechám kluky jít napřed. Kolem deváté si dopřávám na vyhlídce do kraje dlouhou snídani. Procházím především borovicovým lesíkem, který se občas změní v otevřenou krajinu s … Číst dále…PCT 15. den
Místo slibované bouřky jsem prožil nezvykle klidnou ač studenou noc. Ráno mne probudí místní datli, přičemž jeden je tak 5m nad mou hlavou. Včera se mi opět dostalo ujištění, že do Kennedy Meadows – brány do Sierry – nemá cenu dorazit před 15.červnem. Letos je prostě příliš … Číst dále…PCT 16. den
Asi tak dvě hodiny v noci pršelo. Vyrážím po šesté. Po čtyřech mílích trail klesá k pěšímu můstku, který se klene nad Deep Creek kaňonem. Scházím pod něj k řece, filtruji vodu a vařím snídani. Ovesná kaše se dá hůlkama jíst překvapivě dobře. Kaňon … Číst dále…PCT 17. den
V noci mne několikrát probudil šramot, jak bezprostředním okolí žila noční fauna, ale na návštěvu nikdo nepřišel. Vyrážím v půl sedmé. Dlouho jdu po stráni s výhledem na vyschlou přehradu. Je teplo, obloha bez mráčků. Okolo míle 323.7 narazím na termobox s trail magicem … Číst dále…PCT 18. den
Vyrážíme s Michaelem kolem půl sedmé a hned narazíme na Mag a Nata. Jdeme dál společně, krajina na dohled konečně přestává být fádně placatá. I když značnou část nám výhled zahaluje mlha. Po pěti mílích začneme klesat k dálnici, abychom u ní po dalších dvou … Číst dále…PCT 19. den
Padlo hodně rosy, ale ten pohled ze spacáku na východ slunce za to stál. Obavy z mraků byly liché – válejí se v údolí pod náma. Vyrážím v 7:15, omlouvám se klukům – dnes mám potřebu šlapat sám. Potkáme se odpoledne ve městě. Asi po … Číst dále…PCT 20. den