V 5:10 šlapu do vrchu. Obloha polojasná a hned od začátku je patrné, že dnešek se bude od včerejška velmi lišit. Procházím přírodním parkem Ještěd. Snídám ve čtvrt na sedm na rozcestí u Buku republiky, kde míjím Svatojakubskou cestu.
Dnes mě čekají Lužické hory. Procházím pásem řopíkového opevnění, kolem zříceniny hradu Roimund, a konečně se v 7:10 před Jitravou napojuji na červenou E3. Většinu času dnes jdu po lesních cestách, či stezkách, betonu jen pomálu.
Ve čtvrt na devět procházím kolem skalního útvaru Bílé kameny, zvaného též Sloní skály. Z dálky skutečně připomínají stádo obřích slonů. Různé pískovcové skalky potkávám celé dopoledne.
Obzvlášť mě za Horním Sedlem dostane cesta Krásným dolem, to je romantika jak ze žurnálu. Škoda, že není delší, jen asi jednu míli. Ale krásný je to i pak. Je jasno, teplota kolem ideálních 18°C. Ale slunce pracuje, zapomínám se namazat a odpoledne mi pěkně hoří obličej. A nejen obličej – z domova mi přichází zpráva, že hoří v Česko-Saském Švýcarsku. Takže ony mě budou lesní požáry pronásledovat i na domácím kontinentě??
Procházím Petrovicemi a za další 4 km splyne červená značka se státní hranicí. A najednou nejsem sám, všude plno Němců. Už na hranici nezdravím „Cześć“ jako dosud, ale pěkně nosovým „Hallo“. Stoupám na vrch Hochwald / Hvozd (749 m.n.m.), kde je restaurační terasa nacpaná k prasknutí. Jen se rozhlédnu po kraji a zase začnu klesat kamenitým srázem. V nedalekém Krompachu je hospoda „Na hřebenovce,“ tu nemůžu minout. Narozdíl od té německé tu sedí jen tři místní. V půl druhé si tu dávám pořádný oběd.
Před Dolní Světlou se vracím k hranicím, k Waltersdorfu, kde v roce 1938 proběhl známý boj českých celníků s fašistickou bojůvkou.
Na Myslivnách si dávám malinovku. Jo, na AT bych takhle rozmazlován nebyl. Na obloze se už začínají stahovat mraky.
Vyšlápnu si na vrch Luž, hraniční dominantu Lužických hor (793 m.n.m.). Velkou část vrcholu zabírá staveniště. Bude tu stát nová rozhledna. Na zbytku jsou ruiny staré horské chaty. Na nich zase posedává spousta Němců. A opět, Češi skoro žádní. Zajímavé je, že Češi se na sebemenší procházku oblékají do outdoorového, kdežto Němci jako by šli právě z nedělního oběda.
Pokud bych se nechtěl vracet stejnou cestou, musel bych jednu míli přes Německo. Nechci provokovat, tak se spouštím na blint kamenitým svahem po české straně. Ale po deseti minutách uznám, že si tu jen koleduju o zlomenou nohu. Takže splývám se zástupem Sasů a risknu to na německé cestě. Za 20 minut už zase šlapu po červené hranici. Ještě si chci dát jeden vrchol – Jedlovou (774 m.n.m.). Dnes v poledne tam byla parta mých kamarádů na kolech, představuji si, že stopy pneumatik v blátě jsou zrovna jejich. Na vrchu s rozhlednou jsem ve čtvrt na osm. Naposledy se dnes kochám výhledem na okolní kopce.
Už bych zakempil, začíná poprchávat, ale v láhvi mám poslední dvě deci vody. Spouštím se z kopce, za dva kilometry má být studánka. Chvíli mi trvá než ji najdu, jenže je vyschlá. Co teď? Mapa mi prozradí, že jeden vodní zdroj je v nedaleké osadě Jedlová. Skutečně ho nacházím, ale je na soukromém pozemku. Stavení je opuštěné, zeptat se není koho, plot tu není. Tak si nabírám dva litry a doufám, že by jim to nevadilo. Popojdu asi kilometr do lesa a konečně stavím hamaku v konfiguraci“lehký déšť“. Je půl deváté.
Prší a já si strašně užívám, že sedím v hamace jako na kanapátku, vařím si večeři a přitom koukám do lesa. Perfektní okamžik na sklonku perfektního dne. Dnes jdu spát až po setmění, deník musí počkat kompletně na noční psaní. Asi si zítra přispím.
48 km (celkem 178 km)
Dnes asi budeš ve Šluknovském výběžku procházet kolem Jiříkova. Doporučuji se jít podívat do „centra“. Navštívil sem už asi 450 z 600 měst v Česku a Jiříkov je ze všech největší bizar :)) největší díra v Česku
Zdravím Jakube, dovolím si tykání, nějak je mi to k tomu outdooru sympatičtější, tak snad nevadí. Šlapeš parádně, tak ať ti to vydrží a sobotní počasí moc nepotrápí. Ale dívám se na radar a momentálně jdeš v dešti, tak snad to nebude celý den. Tak príma zážitky i v tom dnešním mokrém dni a děkuji za super počtení, hned bych vyrazil. R.
Ať to v pohodě zvládnete v těch příštích deštivých dnech. Pěkný příbytek máte v lese 🙂
Díky za další a další tipy na návštěvu zajímavých míst. Je to nakažlivé. Nocleh máte luxusní. Taky na Vás myslím v tom dnešním počasí, alespoň bude víc vody.
Němci asi šli ze svátečního oběda, resp. možná si protáhli volno. Na čtvrtek 21.5. letos vychází Nanebevzetí. A to je v Německu svátek.
Opět krásné fotky. Taky jsem si na vás vzpomínala, když u nás tak pršelo.
Tak koukám, že si nám byl v patách. Šel jsem s partou přechod Lužických hor od východu na západ a zrovna v pátek jsme taky byli na Luži a Jedlové jen pár hodin před tebou. Škoda, že jsme se nepotkali. Ať se pěkně šlape!