V noci se venku intenzivně rozprší a vypadá to, že tak to bude i celý den. Náš plán je dojít na rangerskou stanici do Two Medicine a tam si vyřídit permit. Podle toho, jaké nám přidělí nocoviště (i tady se musí spát na předem určeném a v permitu uvedeném místě) budeme pokračovat dál. Je to jen jedenáct mil, tak vyčkáváme, jak se to s počasím vyvrbí. Mezi tím nám Peppermint Skunk připraví snídani a Da Bear si vyzvedne na poště balík.
Loučíme se s Down Timem. Jde na stop, zítra mu to letí a pozítří už bude doma ve Švédsku.
Da Bear nemá nepromokavé kalhoty a tak si do deště vyrobí z igelitového pytle na odpadky slušivou sukénku.
V jedenáct přestává pršet a tak startujem. Nemůžu najít teplou čepici, asi se ztratila při praní. Naštěstí nacházím jednu v hostelovén hiker boxu. Je stále pod mrakem a docela chladno. Kopce před námi jsou pocukrované čerstvým sněhem. Pomalu nastoupáváme.
Pod jednou skálou asi 100 metrů od nás zahlédneme pohyb a když zaostříme, zjistíme, že jsou to dva utíkající vlci. Moji první vlci ve volné přírodě.
Ve 2.150 m.n.m. vstoupíme do mraku a nám lehce sněžit. Do toho nám začne foukat studený vítr do síly 4 Bf.
Překročíme vrcholek a při sestupu se proti nám vynoří horská koza i s kůzletem. Jdou po trailu a nechtějí uhnout. Jen se zastaví a civí na nás. Zřejmě jsou tady v parku, kde se nesmí lovit, odvyklé plachosti. Tak jim ustoupíme do svahu a oni důstojně projdou.
Potkáváme tu dost jednodenních turistů. Když slezem pod mrak, vynoří se před námi jezero Two Medicine Lake a přilehlý stejnojmenný rezort.
Před čtvrtou dojdeme na ranger station, kde se snažíme si vyřídit permit pro spaní v parku. První volný camp site je 26 mil daleko. Po oficiální cestě a my chceme jít o 4 míle delší alternativu. To už dnes opravdu nezvládneme. Takže budeme spát tady. A na třetí noc pro nás nemají místo nikde, budeme muset národní park opustit (autobusem) a přespat mimo ve vsi Saint Mary. A protože park opustíme, musíme si vyřídit další permit až tam. Zvláštní systém, ale funguje jim to, daří se jim území parku udržovat v nedotčeném stavu a přesto umožňují lidem, aby si ho užili a mohli na jeho území kempovat. Ještě před obdržením permitu musíme shlédnout instruktážní video, kde jsou takové rady jako: “Když vás medvěd začne pojídat, bojujte.”
Docházíme na určené kempovací místo na břehu jezera a stavíme stany (a načerno jednu hamaku). Vaříme si obědovečeři a já nacházím v péřovce ztracenou čepici. Jsem rád, chodí se mnou už pět let a její skutečná ztráta by mne mrzela. Do půl hodiny je u nás ranger a kontroluje permit. Zdá se, že to tady berou opravdu vážně.
Je brzo, jdem se projít kolem jezera. V místním krámě si koupíme zmrzku a pivo na dobrou noc.
Oblačnost se trhá, zítra by měl být krásný den. Ještě pak chvíli kecáme u stolku na našem plácku, ale v devět mizíme každý pod svou plachtou.
18 km (celkem 4.347 km)
Tento přechod z East Glacieru k Two Medicine Lake byl můj první day hike ve státech, jen jsem ho šel obráceně. Škoda, že jste měli nahoře mraky, protože ze Scenic Pointu je krásný výhled. Hned bych se do Glacieru vrátil a šel ve vašich stopách. Držím palce, ať v pořádku dojdete do cíle a vyhnou se vám požáry.