CDT 58. den

Posted on

Přes noc se zcela vypršelo, ráno mne vítá jasná obloha a teplota 8°C. Mám vlhký spacák a stan, ale dnes to určitě bude přes den šance usušit.

Pokračuji ve včera přerušeném výstupu a když se dostanu na hřeben, asi dvacet minut kufruju, kus si zajdu, brodím se dost sněhem, nohy mám úplně durch. Zato si pak užiju pěknou snídani z vody z tajícího sněhu s výhledem do dálky.

Po té projdu dnešním prvním sedlem, Ptarmigen Pass (3.590 m.n.m.).

Sejdu přes nějakých 400 metrů níž, abych se vzápětí vrátil na ostrý hřeben. Na něm si zase jednou připadám jako provazochodec.

A pak zase sníh, klouže to pod nohama, ale na nesmeky to není. Jen je to pomalé. Mám radost, že po uplakaných dnech zase svítí slunce. Obzor se sice k poledni zakaboní a místy takový zůstáva do večera, ale naštěstí z toho není nic.

Další sestup je delší, přes 560 metrů, do údolí mezi stromy, mám to včetně brození.

Za brodem suším nejen boty, ale i spacák a stan a vařím si oběd. Po dvaceti minutách mne dochází Sedupcheck a přidává se ke mě. Jak v sušení, tak v obědu. Po dalších dvaceti minutách ho opouštím a dokončuji sestup. Ještě několikrát brodím.

Připojím se k lesní silnici a po ní už po třetí tento den stoupám vzhůru, tentokrát o 620 metrů výš, kde se Silverthornská alternativa napojí na míli 1.296,7 oficiální trasy.

Kopíruju hřeben, ještě trochu stoupám a po té se s ním vlním a užívám si výhledy, které se snad nikdy neomrzí.

Předbíhá mne Sedupcheck a Alive a krátce po nich přejdu dnešním posledním sedlem (3.855 m.n.m.). Cesta je hodně kamenitá, jde to pomalu. Když už to vypadá, že padá do údolí, zase se na chvíli zvedá vzhůru. Kolem mne bez přestání pískají pišťuchové. Už bych se potřeboval dostat někam, kde bych si mohl ustlat, ale pořád jsem hodně nahoře a takové morenové pole taky není jako nocoviště dvakrát vhodné.

Po osmé konečně začne stezka klesat prudčeji, sbíhám serpetinami mezi stromy. Po půl deváté přejdu potok a nacházím za ním na míli 1.302,8 jakž takž rovný plácek, tak akorát pro jeden stan. No rovný… Karimatku musím vypodložit nepoužitým oblečením, abych neklouzal ze svahu. Rychle vařím, dojídám už za tmy. Jakmile zalehnu, lehce sprchne. Podemnou v údolí monotóně hučí nějaké osamělé průmyslové zařízení, snad důl na železnou rudu. Naštěstí ho dostatečně maskuje hukot blízkého potoka. Dnes mám hodně ušlapaný nohy. Aby ne, celkové převýšení dělalo přes 4 kilometry.

37 km (celkem 1.858 km)

One Reply to “CDT 58. den”

Přidat komentář