CDT 56. den

Posted on

Po snídani zkouším najít místo, kde by mi ve městě mohli vyměnit baterku v telefonu. Ta stávající vydrží 45 minut provozu a při 80% nabití při pokusu připojení k síti restartuje telefon. A na podruhý pokus uspěju. Jsem tak utahanej, že zatímco v servisu čekám na výměnu, usnu jim tam v sedě.

Po návratu jdu s Twisted a Larry Boyem (25, Utah) na oběd. To už je zatažená obloha a za chvíli se spouští déšť. Zatím nic v čem by se nedalo jít, ale Sarah hlásí z Boulderu ošklivou plískavici i s kroupama. Je jasný, že na kopcích to bude větší divičina, než tady údolí

Původně jsem uvažoval, že bych si odtud poslal bounce box se zimníma věcma. Nesmeky jsem od San Juans nepoužil. Ale opět, předsunutý zpravodaj z Boulderu hlásí, že tam je ještě sněhu dost, takže s tím počkám ještě do Wyomingu.

Volám si s domovem. Steel a Nimblus se rozhodli zkusit to projít bouřka nebouřka, většina lidí ale zůstává. Twisted a Larry Boy jdou do kina, já pospávám.

Večer přijede autobusem z nedalekého Breckenridge Down Time. Vypadla mu plomba a má tam na pondělí domluvenou návštěvu u zubaře. Pak se vrací zpět do Leadville, kde svou cestu přerušil a bude pokračovat dál za náma. Spolu s ním přijíždí i Grasshopper (30, Francie) a Anchor (25, Švýcarsko). Jdeme pak dohromady, šestičlenná evropská parta, na večeři na čínu.

Probíráme plány. Shodujeme se, že pokud bude počasí takovéhle, tak zítra vyrazíme zpátky na hory. Bude mokro, ale jít se v tom dá a na největší odpolední slejvák se holt schováme někam níž. Pár dní to asi bude menší denní kilometráž, ale lepší, než sedět ve městě. Jediný Flower Man říká, že sice bude pokračovat, ale že si najde vlastní alternativu údolím. Rozuměj většinou po silnici. Říká tomu „Flower Man super cut“.

Později se přidá i Larry Boy, ale to už se přesuneme zpátky na hotel, kde je nakonec na pokoji 320 docela slušnej večírek. Ale žádná divočina, před devátou se rozcházíme a jdem se věnovat našemu momentálně největšímu koníčku – spánku.

0 km (celkem 1.816 km)

Přidat komentář