Hranice ČR příprava

Posted on

Tento rok jsem plánoval uzavřít své severoamerické chodecké dobrodružství. Chtěl jsem si na Appalachian Trailu dojít pro svou pomyslnou Triple Crown. Plánoval jsem důkladně, upgardoval jsem výbavu, aby víc vyhovovala vlhkým podmínkám východního pobřeží, načetl dostupnou literaturu, vyzpovídal ty, kteří šli AT v letech minulých, pořídil si dva průvodce, mapy, obnovil prošlé vízum, koupil letenku a… A čtrnáct dní před okamžikem, kdy jsem měl stanout na Springer Mountain v Georgii spadla coronavirová klec.

Prvních 14 dní mnou lomcoval vztek, že se mi nepodařilo do USA dostat o chvilku dřív. V horách bych přece byl izolovaný před nakažením lépe než ve městě. Pak ale začaly chodit zprávy, jak se uzavírají národní parky, přístřešky a hostely po cestě, o nemožnosti dostopovat do nejbližšího města pro zásoby a vůbec o tom, jak místní nevraživě koukají na každého hikera jako na zaručeného šiřitele nákazy. A tak jsem naopak začal děkovat nebesům, že se mi odjet nepodařilo. Rozumově jsem nepochyboval ani chvíli, že je správné být doma se svými blízkými, zvlášť v momentě, kdy nikdo netušil, jak je situace vážná. Po prvním měsíci doma mi ale začalo pomalu hrabat. Moc nepomáhaly ani víkendové výpady do prázdných českých hor okořeněné setkáváním s polskými či českými vojáky strážícími hranice. Najednou zas nepřekročitelné hranice. Myslel jsem, že už to znovu nezažiju. Takže jak? Zůstanu letos doma, když tu pro mne ani práce není? Každý den jsem nakukoval do mapy AT a představoval si, jak vypadají místa, kde bych tou dobou mohl být. Tak třeba dnes, v pondělí 18.5. bych pravděpodobně procházel přes Balance Rocks s výhledem na Kistler Valley uprostřed Pennsylvanie… Vím že takových nás jsou tisíce, osobně znám spoustu dalších, kteří to prožívají stejně. Tak třeba můj táta, ten takhle už dva měsíce kouká do námořních map.

Pak někdo na facebookovské stránce “PCT – CZ skupina” navrhl, že bychom si mohli udělat náš vlastní národní thru hike – ze Sněžky na Sněžku po státní hranici. Okamžitě jsem se toho nápadu chytil. Ano, hranici republiky si o víkendech procházím už několik let, vždy navážu tam, kde jsem skončil. Ale dát si to na jeden zátah jako regulerní long distance trail? Ne, není to originální nápad. Spousta lidí to takhle dělá skoro každý rok. Vašek Malinský (cestazasny.com) si to dokonce nedávno dal po federální hranici Československé. Tomáš Lachman zase loni vydal knížku o své cestě “Kolem Česka za 66 dní”. Okamžitě jsem měl rozhodnuto. Konec konců, velká mapa republiky mi visí doma nad jídelním stolem, takže se po ní procházím několikrát denně. Teď si tenhle neoficiální republikový thruhike zkusím projít skutečně.

Chvíli jsem řešil s jakou výbavou vyrazit. Nabízelo se vzít to, co jsem měl připravené na AT. Největší změnu oproti letům minulým zapříčinil fakt, že jsem chtěl po zalesněném a deštivém východním pobřeží USA jít s hamakou namísto stanu / tarpu. Důvodů bylo několik. Chtěl jsem se vyhnout spaní v pro tuto cestu typicky přeplněných přístřešcích, či oficiálních kempech. Hamaka se dá napnout prakticky na jakémkoli místě lesa a člověk nemusí hledat rovný a holý plácek. V našich podmínkách to vypadá jako banalita, ale v podmínkách amerických trailů je potřeba najít vhodné místo k postavení stanu někdy dost velká výzva. Hamaka rovněž skýtá větší pohodlí (kvalitnější odpočinek) a lepší ochranu před elementy.

Jen tak cvičně jsem si spočítal, o kolik je to těžší, než kdybych šel pouze s tarpem (a tedy i menším batohem). Zalapal jsem po dechu. Rozdíl byl jeden kilogram v neprospěch hamaky. Mít každý den na zádech o kilo víc je veliký rozdíl. Dlouho jsem váhal, jestli tedy na domácím území nejít s tarpem, vyzkoušené to mám. Ale přestože spím v hamace o víkendovkách už pět let, na dlouhém trailu jsem ještě neměl možnost ji vyzkoušet. Co když mi to nebude v delším časovém horizontu vyhovat? Jak jinak si to můžu ověřit, než na dlouhém trailu samotném? Lepší na to přijít doma a případně v půlce cesty “přezbrojit”, než se s tím trápit za oceánem. Takže je rozhodnuto. I tak se mi podaří dostat se základní váhou pod sedm kilo.

Hamaka není těžká sama o sobě (ta moje má maličko přes půl kila). Doplňuje se ale ještě speciálním tarpem (hamakáři používají spíše výraz rainfly) a hlavně zateplením. Největší problém hamak totiž je odvod tepla neustále proudícím vzduchem, tzv. cold butt syndrom. Má to několik řešení. Karimatka. Ta do určité teploty funguje i když jsou problémy při nočním otáčení se z boku na bok – karimatka v hladké hamace nezůstává na jednom místě. Dvojí vrstva hamaky a do ní vložená karimatka. To je zase dvojnásobná váha hamaky samotné s relativně nízkým účinkem zateplení. Vložená odrazná alumatková vrstva uvázaná za krajům hamaky. Málo účinné. Výzkoušel jsem všechno, až jsem došel k nejefektivnějšímu řešení. Underquilt. Underquilt, jak název sám napovídá je jako quilt, půlspacák podobný tomu, který už šest let používám místo spacáku. Jenže tenhle se zavěšuje pod hamaku, takže zůstává zachovaný loft jeho péřové výplně a tedy i její vysoké termoizolační schopnosti. Používám v zásadě dva typy. Jeden macatý v plné délce hamaky určený do teplot až -20°C (vyzkoušel jsem v -15°C a připadal jsem si jak za pecí) a pak výrazně lehčí v torzo délce (od zadku po ramena) určený pro třísezóní použití. A právě ten druhý vezmu sebou.

Další nový kousek ve výbavě je poncho, které může zároveň sloužit jako ground sheet, kdybych přece jen někde musel ulehnout na zem (třeba v útulně nebo při neodolatelné touze strávit noc pod širákem). Také ho mohu požít jako wind shield k hamace – spodní vrstvu která vytvoří extra bariéru povětrnostním vlivům při nižších teplotách, silnějším větru, či intenzivním dešti. Nesu si i torzo karimatky. Zase pro případ, že bych musel na zem, pro poléhávání na mezích při obědové pauze, jako polstrování zad batohu a jako extra izolaci do hamaky, kdyby mne překvapily teploty pod nulou. Poslední větší změnou je výměna kalhot do deště za nepromokavou sukni. Je lehčí a člověk se v ní tolik nezapaří. Taky jsem se navrátil k mechanické filtraci vody. Zbytek výbavy zůstává praktický stejný jako v loňských Pyrenejích.

Nepůjdu striktně po hraniční čáře (i takové případy se tu v minulosti našly), ale pokusím se ji po schůdných cestách držet co nejvíce. Původně jsem chtěl tuhle cestu nazvat CDT 2 (Corona Detention Trail), ale zůstanu u prozaického označení “Hranice ČR”

PopisZnačkaVáha [g]
Velká trojka (batoh, spaní, přístřešek)
BatohGOSSAMER GEAR Gorila 40865
Quilt (Spacák) + obalKATABATIC GEAR Alsek 22°F615
HamakaDREAM HAMMOCK Darien515
Rain FlyZPACKS Standard Hammock Tarp287
Ground sheetZPACKS Groundsheet poncho164
UnderquiltYeti Underquilt 20F322
Karimatka (ořízlá - torso)GOSSAMER GEAR Nightlight Sleeping Pad136
Kolíky (5x)6.5 inch Red Tough Titanium Tent Stakes (5x)32
Extra kolík sněhový REI Snow Stake26
SUM2962
Vaření
EšusEVERNEW Titanium Ultralight 600ml Pot106
Zateplení ešusuVlastní výroba32
VařičZelph Modified StarLyte16
ZávětříTRAIL DESIGNS Caldera cone31
HrnekIKEA Kalas30
LžíceSEA TO SUMMIT Alpha Light short8
NůžDeejo Naked27
Láhev na vodu1,5 L Magnesia26
Sak na špinavou voduEVERNEW Water Carry 2L42
Filtr na vodu s láhví+Stříkačka na čištěníSAWYER Micro37
Příslušenství na gravitační filtraciMix doplňků SAWER a MSR80
Zapalovač (2x)BIC Mini20
Pytlík na jídloSEA TO SUMMIT Ultra-Sil Dry Sack 8L37
SUM492
Oblečení v batohu (po většinu dne)
PéřovkaFEATHERED FRIENDS Eos Men's Down Jacket350
Fleacová mikina s kapucíPatagonia R1 Fleece Hoody416
Ponožky (2 páry)Bridgedale WoolFusion Trail120
Triko s krátkým rukávemMerino Triko RAB Forge124
PodvlíkačkyRAB MeCo 120140
BoxerkySMARTWOOL Men's Merino 150 Print Boxer Brief87
Teplá čepiceWarmpeace Thermolite37
RukaviceDirectAlpine SKISPORT52
Nepromokavá bundaZPACKS Vertice jacket 167
Nepromokavá sukněZPack Vertice Rain ZPACKS71
Pytlík na oblečeníSEA TO SUMMIT Ultra-Sil Nano Dry Sack 4L12
SUM1576
Hygiena
Kartáček na zubyno name20
Mezizubní kartáčekno name2
Lékárnička80
Nůžtičkyno name16
LopatkaDeuce of Spades15
Pytlík na hygienuZPACKS Small Stuff Sack3
SUM136
Elektronika
Telefon + nárazuvzdorný obaliPhone XR236
Foťák + pouzdro LoweproSony RK100 m6343
Držák na foťákThe Stickpic 311
Power bankaAlzaPower Onyx 20000mAh312
SluchátkaBOSE SoundSport In-Ear Device19
ČelovkaPetzl Core Actik80
Solární nabíječkaAnker PowerPort Lite 15W356
Nabíječka 2x USBHAMA50
Napájecí kabel iPhone (2x)Apple48
Napájecí kabel micro USB (2x)38
Stuffsack elektronikaZPACKS Rock Stuff Sack5
SUM1497
Ostatní
Šití, lepení50
KompasSilva 913
Batůžek do města/stuffsack na drobnostiSEA TO SUMMIT Ultrasil Day Pack73
Špunty do uší1
Provázek2mm 10m20
Head net - moskytiéraSEA TO SUMMIT HeadNet12
PeněženkaZPACKS Wallet Zip Pouch7
SUM176
Oblečené (nepočítá se do base weight)
KalhotyHIGH POINT Saguro398
Triko s dlouhým rukávemICEBREAKER Merino 200241
Boty (pár)ALTRA Lone Peak 3.0.620
Ortéza na kolenoMUELLER Compact Knee Support122
PonožkyBRIDGEDALE WoolFusion Trail60
BoxerkySMARTWOOL Men's Merino 150 Print Boxer Brief87
Šátek (nákrčník)BUFF37
KšiltovkaDECATHLON Solognac50
HodinkyCASIO ProTrek PRV-300064
HůlkyLEKI Legacy 16T461
SUM2140
Base weight (základní váha)6840
Skin Out Weigh (základní váha + oblečené)8979


 

V jednu odpoledne usedám na pražském Černém Mostě do rozpáleného linkového autobusy směr Pec pod Sněžkou. Přes obličej mám místo roušky natáhnutý BUFF, který tímto získává další funkci. Užívám si sám dvojsedadla, v autobuse nás po celou cestu není víc jak pět.

Krátce po čtvrté vystupuji v Peci a rovnou vyrážím lehkým stoupákem na Růžohorky. Cestou nabírám první vodu z pramene.

Dnes nikam nechvátám, plán je zahájit cestu zítra ráno za svítání na vrcholku Sněžky. Využívám toho, že bylo změkčeno vládní opatření a hospody už mohou provozovat zahrádky – na Děčínské Boudě si dávám kyselo, malé pivo a výhled na Studniční horu. Jsou tam vidět zbytky sněhu, ale vedle sedící parta kluků mi hlásí, že to šli v pohodě v teniskách.

Pak popojdu už jen kousek dál, za stanici lanovky Růžová Hora. Tady na hranici lesního porostu zmizím mezi stromy a prvně natahuji hamaku. Je teprve půl sedmé, ale půjdu brzo spát, ráno chci vyrazit hodinu před východem slunce. Obloha je zatažená, ale na déšť to nevypadá, takže ani nenatahuji rainfly.

Dělám první deníkový zápis a pak už jen poslouchám, jak kolem mě štěbetají ptáci. Přede mnou jsou dva měsíce cesty a já se zase cítím, jako bych se vrátil domů, do svého přirozeného prostředí. Dřív než se mi zavřou oči si pro sebe tiše zpívám:

I’ve been up, I’ve been down, been too long in this town
And every now and then I hear that old whistle cry
And if you’re sad and feelin’ low, brother I will share the load
Just meet me on that mountain way up high

36 Replies to “Hranice ČR příprava”

  1. Přeji lehký krok. Já jsem letos chtěl taky pokračovat v obchůzce hranic, ale přeci jen plánuji nezřídka pohybovat se za hranicemi, tak ještě vyčkávám, až bude situace kolem hranic klidnější. Vím, že se to dnes dočtu, ale kterým směrem půjdeš – po směru nebo proti směru hodinových ručiček?

  2. Ahoj Jakube, držíme palce :), v červenci a srpnu se chystáme udělat tu samou cestu místo zrušeného PCT, tak nám to hezky prošlápneš.

  3. Ufff… Už jsem se bál že nikam nepůjdeš… 🙂 Mám rád čtení z tvých cest… Přeji hodně štěstí a užívej!!!

  4. Ahoj Jakube, zcela chápu tvůj vztek nad vzniklou situací.Nebo spíše smutek… Zažila jsem si prakticky to samé. Měla jsem letos být na PCT a samozřejmě jsem zůstala doma. Vše bylo připravené: permit na exkluzivní datum, vízum, letenky, vybavení… Musím se přiznat, že na PCT jsem se začala chystat díky tvé první knížce 🙂 Těšila jsem se jak si přečtu o tvé AT, ale jsem ráda, že vyrážíš aspoň po ČR 🙂 Ať se ti cesta vydaří a těším se na další příspěvky 🙂 Vždy mi zpříjemní den 🙂 Snad nám to vyjde příští rok 😉

  5. Ahoj Jakube, přeju šťastnou cestu a „tajně“ doufám, že se potkáme někdy v lese. Těším se na tvůj deník z cestu, čtu ho každý den.

  6. Přeji vám hodně štěstí na cestě. Kdysi jsem se ženou dal z trojmezí u Aše po Mikulov. Jeli jsme na kolech podél hranice a byl to nezapomenutelný zážitek….

    Ať se daří!

  7. Srdečně zdravím, Jakube. Už jsem začínal být trochu nervozní: půjde letos nebo nepůjde? A ejhle, jde! Moc se těším na nové příběhy z cest. Čtení tvého webu se stalo součástí mého dne. Vzhledem ke tvému směru a místu zahájení nelze očekávat, že bychom se v půlce června potkali v Rychlebských horách. Nevadí. Přeji šťastnou cestu!

  8. Som rád, že si zostal v pohybe aj tento rok😀. Prajem šťastnú cestu a teším sa na tvoj denník.

  9. 12.6. vyrážíme opět na pokračování (section hikers), setkat se s mým virtuálním guru by byl velký zážitek 🙂

  10. Ahoj Jakube, byl jsem nešťastný, že stále ještě nebudeš Triple Crown a já se nedozvím co si myslíš o AT ty (četl jsem deník z AT od Petra Koceka ). A ejhle! On jde! Opravdu jde CDT! Když se mě taťka zeptal, jestli jsem už zaznamenal, že jsi vyrazil na CDT, tak jsem přemýšlel jestli sis pořídil STEALTH letadlo… Přeji lehký krok a milostivé policisty!

  11. To som doteraz ani nevedela, že v Čechách je takáto trasa. Držím palce, nech sa dobre šlape a teším sa ako takto s tebou na diaľku spoznám Vašu krásnu krajinu zas o kúsok bližšie.

  12. Ahoj, nekde jsem cetl, ze vlastnis i hamaku Hennessy Ultralite Backpacker (shodou okolnosti jsem se pro ni taky rozhodl). Proc jsi zvolil pro tuto cestu Dream hammock? Kvuli tem par gramum v nizsi vaze nebo ti jen vic sedne? Jinak ten underquilt Yeti da se pouzit i pro Backpacker? A samozrejme, ze preji stastnou cestu. Jednou prijde i muj cas 😀

    1. Ahoj. Hennessy je skvělá „entry level“ hamaka, rozhodně si s ní neudělal chybu. Dream Hammock jsem pořídil nejen že je lehčí, ale především, protože se lépe staví a bourá, má jednodušší systém ukotvení. Mám ji pověšenou za minutu, Hennessy mi trvá pětkrát tak dlouho. Na víkendovce je to jedno, ale když jsem si představil, že to musím řešit na AT každý den a často v dešti… Navíc Dream Hammock mi ji ušili na zakázku podle mojí velikosti a v konfiguraci, jakou jsem si řekl. Taky má lepší systém uchycení underquiltu. Ale ano, stejný underquilt jsem používal i s Hennessy.

  13. Jakube, ty už jsi na cestě a já jsem si ještě nestačila všimnout? Jak se mi to mohlo stát?
    Opravdu štěstí, že jsi zůstal místo AT doma. Sestra ve Virginii každý víkend pečlivě zkoumá, kam mohou jet na víkend s dětmi kempovat a je to vždy tak trochu loterie…
    Mám doma 3 „section hikers“ hranic ČR – vyrazili před pěti lety na pár dní z Hrádku nad Nisou jako 10-letý klouček a 12-letý chlapík s taťkou. Každé prázdniny kousek. Letos jsou to chlapi jak buci a mají před sebou Šumavu. Dám jim tvůj deník jako povinnou četbu 🙂
    Ať ti to šlape, moc se na to čtení těším!

  14. Cau Jakub.Mam precitane tvoje deniky1-2 Perfektne citanie.Inspirativne.Tiez sa radim medzi chodcov.Kde sa da idem peso.Chcem sa opytat kedy sa ocitnes teda budes prechadzat trojmedzim CR-PL-SK?Fandim Ti.Vela zazitkov na ceste.

    1. Ahoj, dík. Hele to se špatně odhaduje. Dnes to tam mám daleko tak 470 km (+- 50 km), takže POKUD si udržím průměrné tempo 42 km/den, můžu tam být 26.6. (+- dva dny).

Přidat komentář