CDT 132. den

Posted on

V noci padlo pár kapek deště, ale ne tolik, aby mne to přimělo postavit stan. Přispíme si, dlouho snídáme.

Výjdeme v půl desáté. Poprvé po čtyřech dnech cítíme kouř ohňů na východě. Připomíná nám to, jaké máme štěstí, že můžeme dojít až na hranici, aniž bychom mezi Mexikem a Kanadou vynechali jediný krok. A můžeme si užít poslední pohledy do kraje, nezakryté dýmem. Nespěcháme. Časem se rozdělíme a navzdory pravidlům fungování v zemi medvědů jdeme mlčky, každý sám za sebe.

V půl dvanácté docházíme k hraničnímu přechodu. Už jsem ten pocit jednou zažil a tak nejsem překvapen tou směsicí pocitů. Nadšení, že se to celé uskutečnilo. Smutek, že zítra už to všechno bude jen námět ke konverzaci. Ale přítomnost kluků to ulehčuje. Alespoň pro tuto chvíli. Sedáme si k hraničnímu kameni. Trochu blbneme.

Američané a Kanaďané mají ve zvyku tu zpívat hymnu, nenechám se zahanbit, beru ukulele a zpívám:

Where is my home, where is my home,
Streams are rushing through the meadows,
Midst the rocks sigh fragrant pine groves,
Orchards decked in spring’s array,
Scenes of Paradise portray.
And this land of wondrous beauty,
Is the Czech land, home of mine,
Is the Czech land, home of mine!

A abych nekončil na sentimentální notu, přidám i píseň z filmu Život Briana od Monty Pythonů: Always look on the bright side of life:

… For life is quite absurd
and death’s the final word
you must always face the curtain with a bow
forget about your sin
give the audience a grin
enjoy it’s your last chance anyhow…

Zapálíme si doutníky a vychutnáváme si tu chvíli. Nic netrvá věčně. Každý příběh potřebuje závěr, každý vtip pointu. A jak říká Zdeněk Svěrák ve filmu Vratné lahve: “Kdyby nebylo loučení, nebylo by vítání.”

My se tu s trailem loučíme hodinu a půl. Z lesa se s námi přichází na čtyřicet metrů rozloučit i mohutný los. Pak příjde na řadu rozloučení s Da Bearem. Má za tři dny k vyzvednutí auto v autopůjčovně v East Glacier. Tak si ještě dá třídenní okruh po parku. My s Peppermint Skunkem projdeme hraniční kontrolou a vstupujeme do Kanady.

V pět nás má vyzvednout Skunkův kamarád Rowen. Zkoušíme stopovat, kamkoli, kde nám nalejou kafe. Ale provoz je tu minimální. Nakonec tu jen poleháváme a čteme si svoje deníkové zápisky.

V pět se dočkáme Rowena a jedeme tři hodiny do Calgary. Cestou se zastavíme na burgera. Musím radikálně omezit přísun kalorií, nebo bez každodenních 40 km v kopcích do měsíce exploduji.

V Calgary nás přivítá Rowenova máma Anna. Nekompromisně nás zažene rovnou do sprchy, naše prádlo naháže do pračky a batohy nakáže uložit v garáži. Nedivím se ji. Musíme být velmi cítit…řekněme…skoro pětiměsíční svobodou. V horských městech to asi tak nebrali, ale teď už jsme v civilizaci. Sedíme u stolu, pijeme čaj, jíme téměř evropský chléb (přece jen jsme na návštěvě v německé rodině) a je nám, jakoby jsme to všechno viděli jenom v kině. A nebo jakoby se to odehrálo před pěti lety.

Najednou se ozve Annin výkřik ze suterénu, kde je pračka a následuje výbuch smíchu. Nemůže uvěřit kolik špíny obsahovalo naše pradlo. Pak ho dala prát ještě jednou. A ještě jednou. Celkem čtyřikrát.

Moc dlouho nesedíme, kolem desaté jdeme spát. Alespoň otevíráme okno dokořán, abychom dovnitř pustili co nejvíc venku. Zítra nám začíná nový život.

10 km (celkem 4.488 km)

37 Replies to “CDT 132. den”

  1. To je škoda, Jakube! A nemůžete jít zase zpátky? 😉 … Neumím si představit, že už nebudu každý den
    číst tvoje zápisky z cesty! 🙁 iva

  2. Mooc gratulujem a klobúk dole Jakube, úžasné čítanie, každý deň som netrpezlivo čakala na ďalšie zápisky a verím že sa premenia v ďalšiu knižku:) …a tiež nemôžem uverit ze sa to skončilo:( Lenka

  3. ještě, že jsi tam dal tu pračku )) šel na mě hrozný smutek, jak píšeš..užíváme si výhled déle, protože jiný už nebude….ale voda z hikers oblečení mě pobavila 🙂 jak říkáš, za norm. okolností by jeden takový den vystačil emočně na dlouho a vám je teď málo….neumím si představit, jak teď zapluješ do normálního života..bylo super s vámi cestovat – na druhou stranu, vzpomínky a zážitky Ti nikdo nevezme měj se Zuza

  4. Taky ti, Jakube, gratuluju k dokončení trailu. Čtení tvého deníku jsem si hodně užil a chvílemi si připadal, že jsem tam s vámi. Jinak, tvé fotky z Glacieru mi potvrdili, že se tam musím vrátit a pořádně ho křížem krážem projít.

  5. Jakube, ahoj!
    Moc gratuluju a děkuju za všecky zápisky, ráda jsem si tu pro ně těch pár měsíců chodila, když jsem zrovna nelítala někde po venku:)
    Ančí

  6. Kubo velká gratulace k dokončení CDT, s Janou jsme Tvé deníky poctivě četli celou dobu. A teď ještě ten návrat do civilizace 🙂 Drž se ! Jakub

  7. Díky, že jsme u toho mohli být alespoň takto přes blog s vámi! Už se těším na knížku 😉 Hodně štěstí v dalším životě!

  8. Moc gratuluji k úspěšnému dokončení dalšího úžasného treku a už ted se těším na zápisky z příštích cest.

  9. Jakube, moc díky. Asi jsem se stal závislákem na tvém blogu. Doufám, že teď nenastane absťák. Je to jako bych alespoň trochu mohl být na treku a účastnit se toho všeho. Vyjadřuji velký obdiv a uznání k pravidelnému a každodennímu psaní příspěvků. Bylo to velmi o obhajující – ještě jednou díky, a těším se na další příspěvky.

  10. Gratuluji k dokončení 🍀 a hodne sil na cestu „zpět“ přeji,bylo to suprácky čtení !!! Diky

  11. Kubíku, díky za zprostředkování. Moc Ti s Hani gratulujem! Těšíme se všichni na návštěvu a písničku! Štěpan už spí, tak mu to povím až zítra. Šťastný návrat domů!

  12. Hluboce se skláním před vaším hikerským výkonem. Chci velmi poděkovat za to, že jsme s vámi mohli být na trailu. Jste vzácný člověk Jakube. Ať se daří…

  13. Blahopřeji a taky za všechno děkuji. Ať se ti Jakube v životě moc daří, přeji pevné zdraví a i nadále spoustu optimismu a radosti z poznání všeho nového co tě ještě čeká. Asi ani netušíš, kolika lidem jsi udělal hezčím každý den, kdy jsme si mohli přečíst tvé zápisky. Díky.

    Iveta

  14. Gratuluji k dokončení cesty, bylo moc fajn číst Váš deník. Přeju pohodovou cestu domů a mnoho štěstí do dalšího života.

  15. Nemám slov, Kubo… byla to taková nádhera!! Díky za těchto úžasných 132 dní! 😘

  16. Velká gratulace Kubo,bylo to super čist tvůj deník,přeju hodně štěstí a pevne zdraví ☺

  17. Ahoj Jakube,
    Bylo fantastické s tebou takto virtuálně cestovat těch několik měsíců! Moc děkuji a stejně jako ostatní ti gratuluji k dokončení CDT! Přejiti šťasnou cestu domů.
    Pavel

  18. Díky, díky, díky. Bylo to úžasné čtení a klobouk dolů před vaším výkonem. Gratuluji k dokončení trailu a budu se těšit na knihu.

  19. Gratuluji a primlouvam se jeste za tradicni prispevek z pohledu spokojenosti s vybavou. Pavel

  20. Ahoj Jakube, moc dekuji za sdílení. Je to nadherne a obohacující. Velmi gratuluji !

  21. Jakube, tvůj blog jsem objevil čistě náhodou, zmínkou v časopise Žlutý v RegioJetu. I začetl jsem se a přesně dle hesla v Pupendu: Čti pomalu, nepřeskakuj jsem si prošel vše. Od Korsiky přes Camino, Skotsko, pak PCT a CDT (ano, porušil jsem pořadí, přeskočil jsem ve čtení a gradací zážitků jsem asi udělal dobře:)
    Nahrával jsem si do mobilu vždy několik dní, abych si zkrátil cestu Krtkem na Můstek. A vyšlo to parádně, dnes poslední kapitoly.

    Muselo tam být úžasně, i přes ta písmena a fotky to z toho vyplývá. Slovy „klasika“: Kdybych ti to nepřál, tak bych ti to záviděl:)

    Přeju hladkou resocializaci:)

  22. Ahoj Jakube,
    gratuluju k dokončení procházky 🙂 Zrovna v pátek jsme na tebe vzpomínali na ukulele brnkání.
    Pavel K.

  23. Jakube, také se přidávám ke gratulantům. Prošel jste takovou nádherou a já jsem šťastná, že jsem si to mohla s vámi prožít také. Šťastnou cestu domů.

  24. Jakube, moc gratuluji k dokončení takové náročné cesty! A kladu si otazku: jaká bude další? 🙂 Michala (Strider)

  25. Jakube, velká gratulace a obrovský dík za krásné čtení.
    Moc jsem se pobavila – ty jsi konec trailu prirovnal ke konci tábora. Mně zase konec letošního tábora našich synků připomněla fotka obsahu vaší pracky na konci trailu. Naprosto identicka bažina! 🙂
    At ti to pořád šlape i píše.

  26. Díky za deník, byla to ohromná inspirace. Přeji bezbolestný návrat do „normálního“ života a gratuluji.

  27. Uzasne!!!gratuluju a dekuju za moznost byt tam s vami vsemi..strasne moc jsi me bavil☺️👍

  28. Jakube, taky moc moc gratuluji, čtu váš blog celkem pravidelně a tak je mi líto, že to končí… jak asi musí být na závěr cesty vám, že to všechno končí …??.. Každopádně klobouk dolů!!!
    Kam se chystáte příště? :-).
    Katka

  29. Dobrý den Jakube, díky za skvělé čtení a inspiraci. Doufám, že knížka bude.
    Přeji hodně zdaru a úspěšné vyrovnání s civilizací. Očteni posledního příspěvku jsem si s úspěchem oddálit až dodnes.
    Petr Mazal

Přidat komentář