Večer mi dlouho trvalo, než jsem usnul. Jindy zavřu oči a jako když vypnu vypínač. Asi za to může fakt, že jsem si v Kingussiedal do láhve místo vody Colu a tu jsem dopíjel až do večera. Tolik cukru a kofeinu mi neudělalo dobře.
V 5:40 obcházím vodní nádrž na řece Spey po General Wade’s Military Road, která míří do 35km vzdáleného Ford Augustus. Tam mířím i já. Sice je to asfaltka, ale nic tu nejezdí a je na co koukat.
Je tu překvapivě hodně vysoké. Ne dvě, tři laňky jako obvykle. Celá stáda. Třicet metrů přede mnou proběhne mohutný jelen, ploty kolem pastvin a lesa přeskakuje jako nic. Slunce je převážně pod mrakem, na teploměru 10°C, tak akorát na příjemnej špacír. Snídám v 7:30, téměř po roce Ramen, samozřejmě s burákovým máslem.
Mašíruju dál po té staré vojenské silnici, asfaltka se po 12km mění v prašnou cestu.
Začíná stoupat a zvedá se nepříjemný vítr (3Bf). Potkávám v protisměru dva kluky kolem padesátky a ti tvrdí, že dál je to docela divočina. Stoupám zužujícím se údolím ke hřebeni zhruba o 600m výš na 770m.n.m. a když procházím sedlem, už fouká poctivých 5Bf. Musím dělat malé krůčky, abych udržel stabilitu. Ale divočina to rozhodně není. Pěkný to jo. Jak sestupuji za hřeben vítr překvapivě dlouho neklesá, dvakrát se na 5 minut schovávám za nějaký kámen, abych si trochu odfrk. Krajina mi teď hodně připomíná jižni Kalifornii, až na to že tu není vedro. Jdu dlouho po okraji holého hřebene a pode mnou je v údolí zařízlá řeka Tarif.
V poledne se dostanu do větrného stínu u jednoho z přítoků, tak vařím, filtruji, přemáchnu oblečení a suším. Ve dvě se přede mnou objeví městečko Ford Augustus a za ním jezero Loch Ness.
Malá komplikace nastane, když mi stezku zatarasí ohromná chlupatá kráva. No kráva… Hovado jak kráva. Když se ho výkřiky a hlukem snažím přimět uhnout mi z cesty, úplně mne ignoruje. Nezbývá mi, než projít strání mezi ním a jeho kolegy.
Stezka pak překvapivě vede přímo přes hřbitov. Rozuměj: je nutne přelézt po schůdcích hřbitovní zeď a projít mezi hroby. Po třetí jsem ve městě.
Fascinovaně sleduji otočný most, který se přirazí ke břehu, aby mohly proplout lodě vyplouvající z vodního kanálu do Loch Ness. Takových pak dnes potkám ještě několik.
Dokupuju jídlo, nejspíš dalších 173km nepotkám krám. Taky zajdu do hospody, hlavně abych se chytnul na wi-fi (telefon tu nemá pokrytí), updatoval blog, kouknul na počasí (slibují mi déšť) a dal domů vědět, že teď budu několik dní mimo signál. Při té příležitosti dám časnou večeři.
Po zbytek dne mne čeká nudná pasáž: už zase šlapu podél kanálu (Caledonian Canal). Ale je míň fádní než ten minulej a tak mi těch 15km rychle uběhne. Balím to ve čtvrt na osm na břehu Loch Oich. Místo to není ideální, 30m ode mne je silnice, ale další vhodné místo k noclehu je podle mapy tak o 7km dál a to už dnes nedám. Teda ještě je alternativa kempu, ale tam se mi nechce. Kolem deváté provoz ustává a já si užívám pohled na vodní hladinu, zatímco se propadám do spánku.
50km (celkem 538km)
Like this:
Like Loading...
Krásný fotky Kubo. Díky