Včera mi v noci byla trochu zima, tak jsem dnes zkusil svůj trik z PCT: zatrčil jsem alumatku dovnitř quiltu. A ono to zase funguje. Je mi krásně, přestože k ránu opět mrzlo. Překvapí mne modrá obloha, ale na obzoru už se blíží mraky a tlak klesá. Od 5:40 zase šlapu údolím Tilt proti proudu řeky. Dokonce potkám jednoho kluka, co musel kempovat kousek nade mnou.
Po pár kilometrech se rokle opět rozestoupí v široké údolí, řeka meandruje, půda je podmáčená. V půl jedenácté docházím k ruinám domu Bynack Lodge, k místu, které je evidentně často využíváno k přenocování.
Já mám ale v nohách jen 18km a tak samozřejmě pokračuju. Třikrát přecházím řeku, z toho dvakrát regulérně brodím.
Za druhým brodem zapomenu odbočit a zjistím to až po dalším kilometru. Po návratu jdu dál podél tentokrát podél řeky Feshie již téměř po rovině. Jen v dálce vidím zasněžené vrcholky hor.
Já se vyvalím na břeh řeky, vařím a držím hodinovou siestu. A dobíjím. Ukazuje se, že solární panel docela dobře funguje, když dobíjím telefon nebo foťák napřímo, ne přes powerbanku. Musí být ale stálé světelné podmínky, za chůze to nejde.
Asi po třech hodinách se paralelně se stezkou objeví i polňačka a tak mne po další hodině Brandon zase předjíždí. Potkáme se ještě jednou u Ruigh Aiteschain bothy, což je taková jednoduchá chajda, kde může kdokoli přespat. Něco jako lovecké chaty ve skandinávii nebo sheltery v USA. Stará se o ně dobrovolnická Mountain Bothy Association. Momentálně ji přestavují (skutečně na ní makají zedníci), ale v jejím okoli stojí několik stanů a plno mládežníků, kteří pořvávají jako skauti na výletě. Oni to asi jsou skauti na výletě. Tak po tom co jsem dnes za celý den potkal jen dvě duše, chci mít i večer klid. Prohodím pár slov s Brandonem a jdu dál.
Krajina už změnila charakter, najednou jsem v borovicovém lese. Na jeho konci už se mi nechce pokračovat dál na otevřenou planinu. Je 18:30 a já si od spaní v lese slibuji méně větru a více tepla. Stavím a vařím.
Nakonec se přece jen objevili dva puchejře, tam co na ně trpím nejvíc, na patách. Šli bez milosti pod kudlu. Užívám si tichý večer a zjišťuji, že jsem v půlce cesty. A před sebou mám tu hezčí část. Kéž by to další dny byl stejně parádní jako dnes.