PCT 6. den

Nakonec z toho deště moc nebylo. Párkrát přeháňka. Zato vítr s tarpy a stany několikrát dobře zacvičil. Večer jsme je naštěstí dobře ukotvili a kolíky zavalili kameny. V pět jsme připraveni vyrazit jen já a Top Notch. Ještě vidíme balícího se Pierra, jen si řeknem, že nás dožene, až se zabalí ostatní. Tak trochu tušíme, že to hned nebude. Později jsme zjistili, že vyrazili až v sedm. Ještě jsme udělali zápis do místního registru a už si šlapem tmou. Vítr nás ještě občas propleskne, ale stěží přesáhne 3Bf. Nebe bledne, v údolí před námi se válí mlha, kterou ale vítr brzy rozežene.

 

 V závětří posnídáme (7:30) a pak postupně sestupujem z 1.340m o 350m níž. Míjíme bod prvních 100 mil – je vyznačen stovkou vyskladanou z kamenů. Vlasně ty kamenné stovky potkáváme tři, zhruba po 50 metrech, každý si může vybrat podle sebe které uvěří. 

 

U potoku San Ysidro Creek (míle 105) posvačíme a chladíme si nohy. Pak se před námi otevře široká planina. Zase úplně jiná scenérie a stále nás nepřestává udivovat množství kvetoucích kaktusů. 

 

Včera nám v Julian řekli, že máme štěstí na dobré načasování, protože tady to kvete jen 3 neděle v roce. Na míli 106.2 nacházíme známý skalní útvar Eagle rock, který skutečně připomíná orla s rozepnutými křídly. Je u něm spousta day hikerů.

 

V půl jedné docházíme k Warner Springs (míle 109,5). Asi působíme dojmem, že chceme jít dál, tak na nás z přilehlé požární stanice zavolají tlampačem, že tady je dobré se zastavit na jídlo. Nejprve navštívíme místní komunitní centrum, které v sezóně slouží hlavně PCT hikerům a u kterého je i kemp. Místní trail angels tu vedou malý obchůdek, poskytují sprchy, vodní masáž chodidel, připojení k internetu, večer grilujou burgry a vůbec nabízejí zázemí. Pak se vydáme na 1 míli vzdálenou poštu pro můj první resupply box. Z pošty se přesunem do jediné místní restaurace – Golf grill. U vchodu je nápis, že PCT hikery obsluhují pouze na terase. Začátkem sezóny se jim totiž uvnitř jeden náš kolega zul o po více než 100 mílích se chodecká noha dá kvalifikovat jako chemická zbraň. Terasa byla plná, potkali jsme tu One Sticka z New Orleans od Froda a Skauta, který vycházel 21.dubna spolu s námi. Místo trekových hůlek má jen jednu dlouhou hůl (od ZPacks) a velmi rychlé tempo. V grillu byli milí, dobře vařili – nejvíc jsem si užil čerstvý zeleninový salát. Ale kuchyň zavřeli už ve dvě, takže jsme se z pozdě přišivší holkou Rocket o náš oběd rozdělili.

 Zbytek naší partičky stále nepřichází a z smsky vyplyne, že to do 16:00 kdy zavírá pošta nestihnou. Jdeme Kaye vyzvednout jeji resupply box. Pak je najdem v komunitním centru v dost žalostném stavu. Všichni mají puchýře a je jasné, že dnes už nikam nepůjdou. Možná ani zítra ne. Nedá se nic dělat, musíme se rozloučit – dál zas půjdem s Top Notchem sami. 
 
Ještě prozkoumáme mísní hiker box. Hiker box je bedna (bedny), kam hikeři odkládají věci, které už nepotřebují – většinou zjistí, že toho nesou zbytečně moc a zbavují se nadbytečné váhy. Někomu jinému se to naopak může hodit. Stejně je to i s jídlem. Většinou tam lidé odkládají jidlo, kterého se už přejedli a dál jim chodí v resupply boxech, nebo ho prostě mají jen zbytečně moc. Já pro sebe tentokrát objevím malý šátek, velký tak akorát, aby se mi vešel pod kšiltovku a chránil mi temeno před sluncem a pak pár porcí dehydrovaných večeří, jejichž druh nejsem schopen určit. V hikerském slangu se tomu říká „hikers box specials“.

 

 

Vyrážíme v pět, chvíli si ještě užíváme planinu, pak lehce nastoupáme, abychom po hodině a půl našli hezký tábořiště pod stromy u potoka Agua Caliente Creek (míle 112.6) jen musíme dát bacha, roste tu Poisen Oak , který může při kontaktu s pokožkou způsobit vážné popáleniny. Rychle vaříme, mé dnešní hikers box specials je docela dobré chilli. Do spacáků zalezeme po osmé, já ještě hodinu a půl ošetřuji nohy a píšu. 

38km (celkem 185)

2 Replies to “PCT 6. den”

Přidat komentář