Budím se do mlhy a první dvě a půl hodiny v ní stoupám. Pak se na chvilku zazdá, že by se to mohlo roztrhat.
Ale kdepak. Za pět minut už mne zahalí mrak. Navzdory tomu začnu kolem desáté potkávat nedělní a víkendové výletníky. Všichni si chtějí povídat o PCT, jsem pro ně taková atrakce. Ale já bych raději šlapal.
V Chinook Passu (míle 2321.1) přecházím Highway 410, kde je plné parkoviště aut nedělních turistů. Většina jde k Sheep Lake (míle 2323.1). Tam taky předčasne poobědvám (12:00), protože jsem momentálně pod mraky a cesta do nich následně stoupá.
![](https://jakubuvcestovnidenik.cz/wp-content/uploads/2016/08/DSC09394-1024x683.jpg)
Pak obíhám hřeben, převážně v lesnatém porostu a v 15:30 začíná pršet. Ne hustě. Za to vytrvale. Teplota 8°C. Výletníci mizí, potkám jen několik skupin skautů pádících opačným směrem do sucha. Cesta začíná být blátivá a klouzat. Občas vítr rozežene mraky kolem a to je hned vidět parśdní krajina kolem, ale většinou je to „krása za závojem“.
![](https://jakubuvcestovnidenik.cz/wp-content/uploads/2016/08/DSC09408-1024x683.jpg)
Ještě že se cítím líp, co jsem začal dvojnásob jíst. Únava do značné míry ustoupila. Hlídám si, abych teď každou hodinu něco snědl – dlaň gorpu, půlku müsli tyčinky. Pomáhá to.
Píše mi Ivana, která vyrážela na trail 14 dní po mě a teď už je v Ashlandu. Těší mne, že to navzdory problémům s nohama nevzdává a slušnou rychlostí šlape dál. Petra která vycházela s ní už se žel musela vrátit zpátky do Čech.
Vzhledem k tomu, že mají přijít bouřky, jdu o něco dál, než jsem původně chtěl. Na míli 2344.6 stojí Mike Urich Cabin, dřevěná bouda spravovaná místním Snowmobile clubem, která je volně přístupná k přespáni.
![](https://jakubuvcestovnidenik.cz/wp-content/uploads/2016/08/DSC09413-1024x683.jpg)
Dorážím k ní už téměř za tmy ve 20:40. Bojím se, abych se mezi všechny ty mokré hikery vešel, ale jsem tu sám. Teda, je tu dost myší a tak si raději stelu na půdičce. Rozvěšuju mokré prádlo, vařím večeři a obzvlášť pečlivě ošetřuji nohy. Usínám před 23:00 s očekáváním slibované bouřky a pode mnou mají myši pré.
58km (celkem 3.940km)
Jak by neměly dole myši pré, když kocour vlez až na půdu.
Jo a ta první a třetí dnešní fotka – hotový drámo. Bezva.