Od 5:30 pokračuji v sestupu podél Grider Creek. Po hodině přejdu most a projdu přes Campground, kde pár lidí ještě dospává. Dál pokračuje cesta po zpevněné lesní silnici – to mi zas budou nohy večer pěkně nadávat. Na silnici je trail sveden, protože majitele okolních pozemků neumožnili průchod přes své území. Také to co chvíli připomínají výstražné cedule.
Silnice vede obchvatem kolem řeky Klamath River do městečka Seiad Valley (míle 1653.4). Kdybych řeku přeplaval, zkrátil bych si cestu o 3 míle. Alespoň se cpu ostružinami, kterých je kolem habaděj.
Do Seiad Valley dorazím v 8:40, vyhledám trojdomek pošta-obchod-cafe (se sdružením těchto tří služeb pod jednu střechu se tu na malých obcích setkávám častěji). V krámě dokoupím zásoby na tři dny a ještě objevím nějaké jídlo v hiker boxu. Paní prodavačka mi zdarma přidá pár rajčat, že už nejsou nejčerstvější, ale když si je okrojím, budou ještě dobrá. Byla.
Pak skočím na snídani do Cafe. Je tam k prasknutí. K mému překvapení se tu potkávám s Green Beanem. Kuchyně je otevřená, hned za barem, bavím se pozorováním pani kuchařky, jak sama zvládá celý ten šrumec.
Po dvou hodinách (10:40) pokračuji dál. Ještě kus po silnici a pak nastupuje prudké stoupání: musím nabrat 1.400m. Lepší čas jsem si na to nemohl přát – zrovna když začíná slunce nejvíc pálit (32°C). Pot jen teče. Potkávám švýcarskou trojici která jde PCT se psem. V některých místech evidentně na „tajňačku“, protože ne všude psi můžou. Má nějaké trable s packama, tak dostal botičky.
Piju jak zběsilý. Přestože jsem vyrazil ze Seiad Valley s 2,5 litrem (a před tím už 2 litry vypil), k prameni Lookout Spring (míle 1659.3) ve 13:30 dorážím bez jediné kapky v lahvích. Voda tu teče jen malým čůrkem, tak než naplním láhve a vypiji na místě další litr, poobědvám.
Pokračuji ve stoupání, je to serpentina za serpentinou. Jako by Kalifornie chtěla na poslední chvíli ještě ukázat, zač je toho loket. Chůzi po vrstevnici dnes už prakticky nezažiju.
Potkávám dva thru hikery, úplně ukázkové pro tuhle oblast v tomto čase. Jeden šedesátník, vyrazil už 8.února (!!), ale různě přerušuje, přeskakuje a postupně si přeskočené doplňuje. Holka Pebble (27, Kalifornie) zase vyrazila 15. května z Campa, ale na poušti ji bylo tak horko, že přejela na sever a teď jde k jihu. Ostatně kamarád Petr K. (Footprint) s Markétou v roce 2012 taky začínali pozdě a tak začali rovnou na Sieře a přeskočenou jižní Kalifornii si došli na podzim.
Nahoře mám zas úžasný rozhled do kraje, v dálce stále vidím Shastu.
Trochu mne zbrzdí úsek s povrchem sopečneho původu, zase ty nepříjemné a ostré kameny ze kterých mne tak bolí chodidla.
V 19:45 si stelu na plácku na míli 1673 a po všech večerních rituálech ve čtvrt na jedenáct usínám. Dnes je v noci hodně zima. Výhodou toho, že jdu před hlavní thru hikerskou bublinou je, že téměř na všech vhodných místech k přenocování je volno. Naopak v jižní Kalifornii jsem měl občas docela potíž najít volný flek.
46km (celkem 2.829km)