Cítím už výrazně zkracující se den. Pokud budu chtít zachovat svůj denní režim, budu za chvíli vyrážet za tmy (5:30).
Začátek je dnes velmi pomalý. Nejprve se půl hodiny škrábu do vrchu suťovitým terénem, pak přejdu skalnatý hřeben, abych se stejně prudkým a kamenitým svahem spouštěl dolů. A po patnácti minutách zase nahoru. Až po další půlhodině se z toho kamenitého marastu konečně zase stane mírná stezka a já mohu zrychlit.
I když je po celý den velmi často zarostlá. Teplota se dnes pohybuje kolem 25 °C. Jdu převážně pod hřebenem, ale občas přeběhnu i přes něj.
Zeleň často střídají spáleniště. Vždy je spálený jen kousek, tak půl míle, a pak zas následuje živý les. Vlastně i na mnohých spálených místech je většina stromů živých, mají jen opálenou kůru.
Obědvám pozdě, po druhé. A po třetí začnu od míle 1630 vytrvale klesat. Potřebuji se dostat zhruba o 1.670 metrů níže do výšky 430 m n. m. Horší je, že to zítra musím zase nastoupat. Je to takové mé loučení s Kalifornií. Pozítří bych ji měl skoro po třech měsících opustit.
Dnes také potkávám mnohem víc lidí, tj. asi osm. Cestou uzobávám maliny. Mají měkčí konzistenci než ty české a jsou sladší. Také objevím pár ostružin.
Spáleného lesa přibývá, až se na míli 1640 dostávám ke Grider Creek, požár zde v listopadu 2014 spálil most. Po dlouhé době brodím.
Grider Creek přecházím pak ještě 2x. Jednou po kládě a napotřetí se dokonce dochoval most.
Ve čtvrt na devět si vyhlédnu plácek u potoka (míle 1644.2), stelu si, večeřím. Trochu jsou mi nepříjemné spálené stromy kolem mne, ale je bezvětří, tak snad to bude ok. Usínám v deset.
53 km (celkem 2 783 km)