PCT 27. den

Posted on

Pozdní vstávání, dopolední poflakování, lepení bot, zašívání kalhot. Skoro všichni, kteří dorazili jako já včera, zůstávají další noc. Pro mne je další proleželej den po tak krátké době nepředstavitelnej. Navíc, 24 mil odtud se nachází další „povinná“ zastávka – Andersonovic Casa de Luna. Takže v půl jedenácté vyrážím Lapsangem, Matador a ještě jedním klukem do „vsi“. Dáme si spolu časný oběd ve Sweetwater Cafe. Když už se chystáme k placení, přitočí se k našemu a k vedlejšímu stolu, kde jedí další 4 hikeři starší dáma, která původně seděla vedle nás. Povídá, že nás vítá v Aqua Dulce a o účet ať se nestaráme, že už za nás zaplatila. Přestože se s podobným přístupem setkávám už po několikátý, pořád mi to nejde do hlavy. Jiná kultura. Tak alespoň necháváme pořádný spropitný.

Loučím se se všemi a jdu si do krámu dokoupit jídlo na dalších 6 dní. Myslím, že krámu se v těch dvou měsících kdy se chodí PCT zdvojnásobuje obrat. 

 

Cesta z města je nudná – 2.2 míle po silnici. Někteří to přeskakují a nechají se z Hiker’s heaven hodit autem až na místo, kde silniční část končí, ale já si to rád odšlapu. Pak nastupuju stoupání na hřeben o 560 metrů víš, za ním dobírám vodu z pramene svedeného do trubky a zase o 380 metrů spadnu, abych hned dalších 200 metrů nastoupal. Už jsem si zvykl, že takhle je to tu pořád.

Také potkávám další jedovatou potvoru Poison Ivy. 

 

Obloha se kaboní, občas padne pár kapek, ale není to ani na větrovku. 

 

V půl šesté dojdu na míli 468.2, kde je pod dráty vysokého napětí místo tak na tři stany. Jeden už tu stojí, tak vedle vztyčuju i svůj tarp. O 20m dál stanuje Julie, tak si jdu k ní uvařit večeři, najíme se společně. Přitom se dovídám, že její babička byla Češka. Začíná zas poprchávat, tak si přejem dobrou noc. Zítra se potkáme buď na trailu, nebo u Andersonových. Dvojice vedle mne si ve stanu pouští na telefonu nahlas nějaký seriál. Příjde mi to tady divný, ale snažím se být jako všichni ostatní kolem a nesoudit způsoby těch okolo. Hike your own hike. Usínám v devět za praskání drátů nad hlavou.

V půl jedenácté mne probudí větší skupina procházející kolem. Mám pocit, že to byli ti, kteří se dnes dopoledne dohadovali, že dají „24 challenge“: 24 mil za 24 hodin, přičemž vypijí 24 piv. Ještě jednou: Hike your own hike.

24km (celkem 801km)

Přidat komentář