PCT 68. den

Posted on
V 5:30 začínám úprkem před komářím komandem. Nemají takhle brzo po ránu spát? Do toho chroupu třešně, které jsem včera dostal na rozloučenou od Carrie. Nejprve musím vystoupat na Dicks Pass (míle 1105.7,  2858m.n.m.). Zradou je, že takhle brzy je i ta trocha zbylého sněhu tvrdá a kluzká. Ještě víc se to pozná při sestupu na severní straně, kde je ho logicky více. Bez nesmeků postupuji velice pomalu a neustále na hraně možného sklouznutí po svahu pod sebou. Když se dostanu do míst, kde jsou holé úseky, raději volím jinou cestu, než kudy vede trail, jen abych se vyhnul riziku že nekontrolovatelně zahučím do údolí.
 
Snídám až když se dostanu pod úroveň sněhu (9:00). Pak už je cesta mírná. Lehce stoupá i klesá, po většinu času jsem schovaný v lese. Výhodou je, že nemusím vytahovat sluneční brýle. Stromy jsou tu obrostlé mechem.
Tomuto úseku by se dalo říkat stejně, jako se popisuje Appalachian Trail: Cesta dlouhým zeleným tunelem. Jen občas vyleze člověk nad stromy a rozhlédne se po okolí, nebo zahlédne mezi stromy jezero.

 

 

Kolem stezky je borůvčí, za dva měsíce to bude hotová pastva. Teď ale opět vnímám, jak vše kvete. Vůně jsou intenzivní, jak kdyby někdo rozlil v místnosti voňavku.

 

Jde se mi lehce, po té co jsem se včera zbavil bear canisteru a spol. Gail mi dnes poslala potvrzení z pošty a údaj o váze hlásal 2,8kg! Bez té zátěže se mi zdá, jako bych létal. 
 
Rozhodl jsem se upravit svoji zásobovací strategii. Původně jsem si chtěl od South Lake Tahoa dál zasílat do míst, kde se nedá nic dokoupit balíky s jídlem z větších měst. Ale na Sieře jsem si vyzkoušel nést zásoby jídla na 8 dní a teď co jsem se zbavil 2,8kg váhy vím, že můžu chodit delší úseky bez nutnosti se v jejich průběhu dozásobovat. Až 500km. Tím mi odpadne nutnost zdržování ve městech a hlavně závislost na otevírací době pošt. Takže pokud si udržím stávající tempo, už bych si žádný další balík posílat nemusel.
 
Když obědvám, dojde mne Christopher (27, USA) s pohorkama v posledním tažení. Věnuji mu lepidlo, ale moc nadějně to nevypadá. Potkáme se znovu ve čtyři a to už to vzdává. Ví, že do nejbližšího města na trailu (Sierra City) to v těhle botách už prostě nedojde. Zastavuje se na Barker Pass trailheadu (míle 1124.8) s nadějí, že tam pojede nějaké auto. Moc nadějně to ale nevypadá, je to slepá silnice a stojí tu jen jeden vůz. Asi po míli potkávám manželský pár day hikerů, povídám si s nimi – kluk nadšeně vypráví, že jeho prarodiče byli čeští imigranti. Že prý měli typicky české příjmení: Szabó. Nemám srdce mu to rozmlouvat. Nicméně se ukáže, že to parkující auto na trailheadu je jejich. Ptám se, jestli by mohli hodit Christophera do civilizace a oni ochotně souhlasí. Což mi připomíná, že to včerejší lepení mých bot moc dobře nedopadlo a budu rád, když mi ještě 14 dní vydrží. Jakmile se dostanu na signál, volám Janě P. do San Francisca u které mám deponovaný svůj poslední pár bot spolu s balíčkem jídla, že nadešel čas vše odeslat do Castella.
 
Zároveň mi přichází zpráva od Rosti a jeho party, kteří jdou za mnou, že zrovna opouštějí Bishop a že jsou úplně bez sněhu. Oni táhnou nesmeky zbytečně a já bych je tady o pár set mil severněji užil asi i dnes. Co je ale dobrá zpráva: pravidelně potkávají Kayu. Takže je na světě a v pořádku pokračuje dál.
 

 

Nastoupávám si na hřeben v Granite Chief Wilderness. Na hřebeni mám krásný výhled do kraje – po mé pravici se rozkládá ohromné jezero Lake Tahoa.

 

 

Jdu po něm zhruba tři hodiny.

 

 

Míjím vrcholy sjezdovek lyžařského areálu a cedule, varujicí mne, že dál není lavinové nebezpečí kontrolováno. Ještě že to vím…
 

 

 

Sbíhám serpentínama do údolí, abych nemusel ráno opět začínat na zledovatělých sněhových jazycích. Za soumraku docházím k Five Lakes Creek (míle 1135.8), kde už stojí tři stany, tak se tu také usalaším. Dnes si poprvé od doby co jsem opustil jižní Kalifornii stelu pod širákem. Tady už je teplo, nehrozí sníh, nefouká vítr. Za zbytku světla si rychle udělám večeři a s tmou uléhám. 
 
52km (celkem 1.944km)

One Reply to “PCT 68. den”

  1. Nádherný fotky. Děkuju.
    A koukám na ty kilometry, je z Tebe regulérní hiking machine:-)

    V.

Přidat komentář