Ráno konečně kupuju ty hůlky. Mě vždycky trvá než si vyberu. Po zkušenosti se Sierrou a po té, kolik jsem jich tu viděl rozlámaných volím robustnější LEKI LEGACY 16T. Oproti FIZANu jsou to macci, i když je to taky ultralight serie, ale zas by měli vydržet hrubší zacházení.
Ještě se snažím vyřešit to dobíjení. Kdybych nepsal online deník, nebyl by to takový problém. Ale takhle mi to, včetně bezdrátového přenosu fotek z foťáku, sežere denně 50% kapacity baterie telefonu. Navíc fotím jak paparazzi, foťák má taky slušnou spotřebu. Takže mám dvě možnosti: solár, nebo osm hodin nabíjení na síti ve městě. Ale v městských kempech zásuvky nejsou a seďte 8 hodin v hospodě…. Na to nemám čas, peníze, ani energii. Od ostatních hikerů vím, že jediný co tu ze solárů opravdu funguje je GOAL ZERO. Obíhám sportovní krámy a opravdu, v Mammoth Mountaineering objevím GZ NOMAD 7 PLUS a ještě mi dají PCT hikers slevu 10%. Takže oproti původní nabiječce ponesu o 200 gramů navíc, ale za 190 mil se konečne zbavím bear barrelu a ostatních věcí na Sierru. Navíc s touhle nabíječkou mohu nabíjet telefon i foťák přímo, bez tepelných ztrát na externí baterii, takže líp to dopadnout nemohlo.
Balím, přemotávám tejpu co nosím na hůlkách, ze starých na nové, dělám společnost Cookie Monsterovi a ve 12:00 konečně vyrážím. Potkám Roller Coastera – při brodění mu spadly brýle do vody a zmizely v nenávratnu. Je na tom s očima jako já – bez brýlí je úplně nepoužitelný. Musí ve městě zůstat několik dní, než mu vyrobí nové. A já mám o noční můru navíc. Asi si začnu svoje brýle vázat po dědkovsku na provázek, abych nedopadl stejně.
Všude davy svátečních turistů, kteří si tu chodí své okruhy. Je to jako v Českém Ráji uprostřed sezóny. Na Turtle Rabbitovo doporučení jdu alternativní trasou přes Devils Postpile. U nás stejnému sloupcovitému skalnímu útvaru říkáme Kamenné varhany.
Postupně se davům vzdaluji, procházím úzkým údolím podél řeky Middle Fork San Joaquin River. Začnu zase nastoupávat a skrz stromy koukám na zasněžené hory za sebou. Pomalu se s nimi loučím.
Zítra mne vlastně čeká poslední vyšší průsmyk a pak už vcházím do Yosemitského národního parku. Před osmou to zabalím a před devátou se ukládám k spánku.
Vyhrabala jsem se s lehkým otřesem mozku z postele jen proto, abych se šla podívat, jestlis přidal další den …..a JO!!! No prostě závislost jak vyšitá:-)
Parádně píšeš, Jakube, jako by tam člověk byl někde vedle tebe. Dík a ať se daří!
V.
Kubo si pre maň povzbudením. Keby som tak pred 12 rokmi vedel o tomto trail-i, išiel by som do toho. Teraz už mam tri deti a tak je to omnoho zložitejšie. Cez víkend beriem najstaršieho prvý krát do Tatier „na ťažko“ udem si po dlhšej pauze užiť volnosť hôr. Keď sa vŕatiš, mam pre teba ponuku. Organizujem školu pre chlapov založenú na kresťanských základoch a ty by si bol povzbudením pre ních. Spravili by sme besedu? tomas@mzk.sk
Když jsi mi o tomhle svém plánu vyprávěl, tak jsem si vlastně vůbec nedokázala představit, do čeho vlastně jdeš.. musí to být neskutečně úžasné a náročné. Myslím, že jsi pro spoustu lidí velká inspirace. I pro mě 😃 jednou dáme něco velkého i s dětmi, mám to na seznamu.. jen budu muset pár let počkat, ale když to čtu, šla bych hned zítra 😃
Napises na konci PCT aj rozpocet koľko ta vsetko stalo odelene vybava jedlo na pct letenky a tak diky moc dost by to pomohlo pri planovani