Jak jsem si slíbil, tak jsem udělal. Přispím si, zajdu na bufetovou snídani v kempu, dokoupím, co jsem včera zapomněl, zabalím se a v 10:00 vyrážím. Musím se dostat na druhý, severozápadní cíp města. I tady je město nadnesený pojem, je to jen pár baráků … Číst dále…NKL 7. den
Přes noc několikrát sprchne. Nad ránem mě probudí zvonec na krku nějakého chovného zvířete, které prochází kolem, ale zahlédnout se mi ho nepodaří. Už pořádně nazaberu, tak pro jednou vstanu časně a vyrážím v pět. Dnes chci dojít do své první zásobovací zastávky, městečka Kilpisjärvi, … Číst dále…NKL 6. den
V noci klesá teplota, raději schovávám filtr na vodu pod quilt. Ale nakonec je jen 5°C. Když v 6:20 vyrážím, jsem ještě obklopen mlžným oparem. Traverzuji táhlé kopce, čvachtám v mokřinkách. Ze všeho nejvíc mi to připomíná severní Skotsko. Zvedá se studený vítr (2-3 Bf), … Číst dále…NKL 5. den
Když v 6:30 vycházím, zjišťuji, že mi nefunguje foťák. A to mi večer ještě přišel nabitej. Že by voda? Pro jistotu z něj vyndávám baterku a nějaký čas holt budu fotit na mobil. Neprší, odkládám pončo i bundu, jen sukni do deště si nechám kvůli … Číst dále…NKL 4. den
Jak se pozná, že ještě nejsem dost unaven? Po nočním psaní deníku se mi nedaří znovu usnout. Přestávky mezi přeháňkami se zvětšují a já poslouchám vítr a decentně prozpěvující ptáky. Když v 5:30 vstávám, je po dešti. Pokračuji dál pěknou širokou cestou, kochám se pohledy … Číst dále…NKL 3. den
Kolem čtvrté se rozprší. Vyrážím ve čtvrt na osm, směr sever. Charakter krajiny je pořád stejný, hodně mokřin, stezka se často ztrácí. Na prvním kopci nacházím malou mohylu a piknikovou lavičku. Déšť akorát polevil, dávám si tu svou první snídani s výhledem. Zakrátko přecházím první … Číst dále…NKL 2. den
Nakonec se mi podařilo připojit se na místní WiFi (letiště ho nabízí zdarma na 4 hodiny) a publikovat první deníkový zapis. Stavím se do fronty k přepážce transferů, chybí mi totiž boarding pass na poslední let. Při online check inu mi ho nevystavili a nepovedlo … Číst dále…NKL 1. den
Už se mi z toho pomalu stává každoroční evergreen, jak se mi neustále mění plány. I proto už raději dopředu nehlásím, kam se chystám příště. I letos jsem měl dost zajímavé práce a zásadní změny se odehrály i v mé rodině. Nutno dodat, že vše … Číst dále…NKL Příprava
Mám teď trochu volněji a tak jsem se (rád) upsal k několikerému povídání o Hayduke Trailu s promítáním fotek. Nejprve jsme si to vyzkoušeli spolu s Footprintem na Festivalu Nalehka a libovali jsme si, že se nám spolu nejen dobře šlape, ale i vypráví. Proto … Číst dále…HDT promítání a dva rozhovory
Kdyby mi před rokem někdo řekl, že absolvuji celý Hayduke Trail, asi bych mu nevěřil. V pověstech vyprávějících se v thruhike komunitě je tahle stezka opředena legendami. Prý je to nejbrutálnější trail v celých Spojených státech, jen pro ty nejdrsnější z drsných. Postupem času jsem … Číst dále…HDT ohlédnutí
Skoro celý devítihodinový let prospím. Teda, není to nijak hluboký spánek. Letím prvně Dreamlinerem a jeho sedačky jsou sice pohodlné na sezení (překvapivě máme dost prostoru na nohy), ale na spánek jsem nic horšího nezažil. Alespoň mi to uteklo celkem rychle. V Amsterodamu zažíváme trochu … Číst dále…HDT návrat 3. den
Špatně se nám spí, je horko a dusno. Budíme se v 5:30, rychlá sprcha a běžíme si dát motelovou snídani, která se podává od šesti. Kdo to zažil, ví, že je to spíš formální záležitost: kafe, vafle z vaflovače, umělohmotný bagel, vaječná placka, dost pravděpodobně … Číst dále…HDT návrat 2. den