Skalistými horami z mexické hranice do Kanady.
Zdál se mi sen, že jsme přišli do jednoho města na trailu (New York, ehm…), kde Sářina máma Bernadet pořádala vernisáž výstavy v Empire State Building. Byli jsme tam mezi pozvanými, my, se svým ošuntělým hiker trash zjevem. Ale celá ta noblesně oblečená smetánka Nového … Číst dále…CDT 21. den
Okolo třetí ráno nás vzbudí světlo čelovky. Prochází kolem noční hiker, lekne se nás víc než my jeho, ležíme hned vedle trailu. Chápu že jde v noci, chce se vyhnout vedru. Ale připravit se o všechnu tu parádu, které jsme byli včera večer svědky? To … Číst dále…CDT 22. den
Budíme se o hodinu dřív , přece jen chceme stihnout ve městě snídani. Takhle mne to baví víc, vyrazit ještě před svítáním (5:30) a pozorovat, jak se slunce vylupuje na obzoru. Trochu si zastoupáme na stolovou horu a pak zase jdeme víceméně pořád po jejím … Číst dále…CDT 23. den
Skutečně vstáváme až před osmou. Vyspím se o to víc, že jsem se nemusel probouzet v noci. Obyčejně totiž nezvládám dopsat deník večer, po deváté se mi nekompromisně zavírají oči. Řeším to tak, že si nastavuji budík na druhou ranní, většinou to do tří stihnu … Číst dále…CDT 24. den
Ráno je Robin výrazně lépe. Těžko říci co pomohlo, léky, rehydratace nebo spánek. Nejspíš vše dohromady. Každopádně Robin opouští kemp svěžím tempem jako první. My ji jednotlivě následujeme (6:30). Jdu kousek s Shilohem, asi půl hodiny si povídáme, pak se odpoutám. Hrozně si užívám lesa, … Číst dále…CDT 25. den
V 5:30 zaslechnu kousek u své hlavy kroky. To si některý z mých soudruhů přivstal. Když ale o 10 minut později vstávám, oba ještě spí. Záhada. Vyrážíme se Sárou tradičně o půl sedmé, Commander teprve vylézá ze spacáku. Když dojdeme k Highway 84, zjistíme, že … Číst dále…CDT 26. den
Po probuzení využíváme faktu, že jsme na signálu a zjišťujeme sněhovou situaci. Dlužno podotknout, že letošní sněhová nadílka je pro nás příznivá. Mnohde napadlo 50% sněhu než jiné roky. O to víc nás překvapuje, že spousta lidí kvůli sněhu přerušila trail a čekají, až se … Číst dále…CDT 27. den
Krásných deset hodin spánku. Jen dvakrát se v noci vzbudím. To když se mi prvně vrátila strašlivá noční můra, co jsem měl na PCT. Ten sen, že jsem doma a uvědomím si, že jsem nedošel trail. A zase jsem tomu snu naletěl, zase jsem se … Číst dále…CDT 28. den
Nepršelo, ale padlo hodně rosy, teplota 3°C. Down Tima zjišťuje, že se mu v noci pokoušeli prokousat k jídlu nějací hlodavci. Na památku mu zůstává díra v batohu. V půl sedmé vyržím jako první, ostatní se teprve dobalují. Za necelou hodinu seběhnu do údolí k … Číst dále…CDT 29. den
Nepršelo dlouho, ale déšť se několikrát vrátil. Nespěcháme s balením. Máme to jen míli k hranici a pak další tři ke Cumbres Pass, odkud budeme stopovat do Chamy. Takže se děláme dlouhou první snídani. Druhá bude ve městě. A protože je to svým způsobem slavnostní … Číst dále…CDT 30. den
Ráno je, jak jinak, líné. Nikomu se nechce vstávat, jen Sarah kolem vesele křepčí. Po včerejší nevolnosti ani památka. Hlásí, že už měla dvě kafe, pohovořila s několika místními obyvateli (všichni se ji ptali na sníh nahoře) a vůbec nás tahá ven, že chce dát … Číst dále…CDT 31. den
Vstaneme po šesté, přestože jsme domluveni s Ralphem až na osmou. Děláme si dlouhé ráno, naposledy naplno využíváme kuchyňku a děláme si velkou snídaní. Sarah se chlubí, jak se jí podařilo za pomoci dentální nitě sešít rozdtrženou síťovinovou kapsu na batohu. Po osmé nás Ralph … Číst dále…CDT 32. den