Tak ne, spím minimálně. Ale docela mi těch osm hodin letu uběhlo. Proletěli jsme nocí, takže do Curychu přilétáme ráno. Máme jen hodinu na přestup, jsou to trochu nervy, obzvlášť proto, že Natálka běží jako střela a já za ní schromle pajdám. Stíháme to s rezervou, protože let má zpoždění.
Na celé té situaci s opuštěním trailu ve mně hlodala ještě jedna věc. Byl jsem předchozího půl roku bez práce. Slíbil jsem udělat jeden zahraniční film, odmítl ostatní, aby se natáčení toho slíbeného přesunulo od nás do Španělska. Další nabídka přišla na srpnový termín. Tu jsem odmítl, protože přece trail má přednost. Samozřejmě že mi poslední hodiny běželo hlavou, jestli to nebyla chyba. No a právě při mezipřistání mi zazvoní telefon, jestli bych neměl čas na nějakou další mezinárodní produkci. Takže věci jsou, jak mají být. Jak je psáno: „Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít?…“
Ten rychlý skok letadlem do Prahy už vnímám jako lokální spoj. Po vyzvednutí zavazadel se s Natálkou loučím. Na ni čekají rodiče a já si chci dojet domů pomalým tempem sám.
Pro tentokrát ignoruji tradici. Nejdu nejdřív na pivo, nebudu dělat ani ponávratové setkání s přáteli. Musím si v hlavě nejprve srovnat, co se stalo. Jsem rád, že moji milí jsou ještě na horách. Rychle všechno vybalím a uklidím do skříně, abych to neměl na očích. Během zítřka se dám do kupy a pokud mi to fyzický stav dovolí, vyrazím za M a Elániem. Už se na ně strašně těším.
Většinou tu na ohlasy nereaguji, ale tentokrát chci poděkovat za podporu, které se mi od čtenářstva dostalo v komentářích. A zbytek si řekneme v Ohlédnutí, až si to všechno srovnám v hlavě.
A všechno je, jak má být. 👌
To je mi tě líto, Jakube, ale vzhledem k okolnostem jsi vyřešil vše s ohledem na ostatní a sebe, nejlépe jak to šlo. Přeji brzké uzdravení kyčle a ať je ti vůbec dobře 🙂
Daniela
Vesmír Tě letos zastavil… Ale věřím, že to bylo proto, že na Tebe čeká něco lepšího a až se za rok ohlédneš, řekneš si, že bys to jinak ani nechtěl.
ach ach Jakube…Držím palce, ať se kyčel umoudří a vyjde to příště..
Jakube hlavně ať ste zdravý Vy i Vaše rodina 🥰 a…. někdy příště se všichni co Vás máme rádi budeme těšit na zážitky.❤️ díky M.
Škoda toho trailu… ale máš fajn rodinu, ke které se vracíš, a dva skvělé parťáky! Příště to zas vyjde.
Pevné zdravie, optimiznus …
Jsi borec Jakube, toto je těžší jako trail zdolat. Holt když člověk toho ujde tolik, jako ty, musí počítat i s touho verzi. Přeji hodně štěstí v rodině, v práci i v dalších plánech. Pozdravujeme oba s Janou.
Ahoj Jakube,
otočit zavčas je obrovské umění a ne každý by to zvládl! Rozhodně máš můj obdiv a i tak bych chtěl poděkovat za krásné příspěvky, které jsem v posledních dnech četl!
Rostislav
P.S.: Není všem dnům konec a na GDT se můžeš určitě vrátit ;-)! Teď přeji pěkný čas s rodinou a s novým projektem!
Ahoj Jakube, díky za další příběh. Stejně jako jsi byl inspirací pro lidi (i pro mne), aby se z nich stali další trekaři, tak jsi nyní i inspirací, že někdy je potřeba umět skončit (věřím, že některým lidem to v budoucnosti pomůže s jejich rozhodováním a možná zabrání negativním následkům). Drž se, pevné zdraví. Joe
Irča/ posílám energii na zvládnutí zdravotních komplikací a velký obdiv za udělané rozhodnutí 💪🏻 . Tvé cestovní příběhy jsou úžasné ❤️.