HDT 18. den

Posted on

Vítr cloumá naší chatkou tak, že nás to neustále budí. Z celého kempu se ozývá podezřelý hluk, vichr dosahuje odhadem 7 Bf. Dnes je asi dobře být pod střechou. Jak by to asi vypadalo někde v kaňonu, nebo ještě lépe, na nějaké náhorní planině.

Že kluci nespí, poznám podle občasného šustotu jejich pytlů s jídlem. Úplně tomu rozumím. Sám jsem si po večeři ještě otevřel plechovku s chilli a zmizela ve mně, jako nic.

Původně jsme se žádným odpočinkovým ZERO dnem nepočítali. Plán byl vždy odpoledne nakráčet do města, vyřídit vše potřebné a dopoledne dalšího dne se vrátit na trail. Jenže tentokrát jsme dorazili o den dřív a v neděli si nemůžeme vyzvednout balík z pošty. Ale upřímně, den regenerování nám přijde vhod.

V půl deváté se začínáme shánět po místě na snídani, ale překvapivě obrazíme tři podniky a ty mají zavřeno. Včetně jednoho sympaticky vyhlížejícího food trucku.

Nakonec skončíme na benzínce v Subway. Ať si člověk o tomhle řetězci myslí cokoli, je možné si tam nechat do náplně bagety naložit tak velký kopec zeleniny, že ani nejde zavřít. Tak se to děje teď i nám. Potkáváme tam ty dvě holky, které jsme včera míjeli v Hurricane Wash a chvíli s nimi konverzujeme. Prý dorazili až notně po setmění.

Při návratu do kempu se stavíme koupit ještě nějaké drobnosti na druhé pumpě, kde potkáváme nějaké lidi ze včerejška a ti se hned vyptávají, jak probíhá náš městský výkrmný proces. Taky se ptáme v prodejně Utah Canyon Outdoors na možnost odvozu zpátky na trail. Prý to možné je. Za 300$. To je na nás kapánek moc. Asi to na prašné cestě do nikam nebude lehké, ale riskneme stop.

Zbytek dopoledne padne na praní, očistu těla a přebalování. Přichází si k nám sednout projíždějící holka (Puppy, 40, Utah), která se vyptává, jestli jsme „ti Haydukeři“. Sama prý šla Heyduke dva a půlkrát. Dělala také pro PCTA, organizaci starající se o PCT. Dnes už žel chodit nemůže, doktoři ji diagnostikovali onemocnění imunitního systému, který požírá její klouby. Tak se teď alespoň jezdí dívat jeepem na místa, která dřív navštěvovala pěšky. Povídáme si asi hodinu.

Pak samozřejmě voláme domů, našim nejbližším.

Na oběd zajdeme do Esca-latte restaurant, patřícímu ke kempu. I tady se už rozkřiklo, že jsme ti, co jdou Hayduke. Objednáme si pizzu a velké saláty, ale nejprve nám na stole přistanou kusy dortů (čokoládový, banánový a cheesecake). Namítáme, že ty jsme si neobjednali a servírka Fren (68, Escalante) hned nato: „To je na účet podniku, Heydukeři se musí podporovat.“ Když si pak u jejího kolegy objednáváme kafe (ano, už hi zase piji, ale zatím jen ve městě), houkne na kolegu, ať nám za něj nic nepočítá. Amerika. Necháváme tu alespoň slušné spropitné.

Odpoledne pospáváme, píšeme deníky a kluci ještě dobalují jídlo. Po zkušenosti z minulého týdne toho bereme na dalších šest dní výrazně víc. Každý z nás alespoň sedm kilo jídla.

Při zkoumání předpovědi počasí zjišťujeme, že se má horšit a ochlazovat. Padají tam takové hodnoty jako -11°C. Trochu mě to zaskakuje, počítal jsem s teplotami do -5°C. Kluci mají o jednu vrstvu oblečení navíc. Damajkyč tu dokonce testuje prototyp nové lehké merinové mikiny, kterou chtějí v Nalehko vyrábět. Má ještě jednu podobnou, v bounce boxu na poště, takže se rázem rád stávám pokusným králíkem já sám a dostává se mi tak čtvrté tepelné vrstvy. Snad to bude stačit.

V osm zajdeme na večeři do hospody Circle D Eatery (D v kroužku, jako razidlo, kterým dřív kovbojové značkovali dobytek). Je trochu“vyvoněnější“, ale několik místních nám ji doporučovalo a upřímně, není moc kam jinam jít.

Po návratu ještě s Damajkyčem vyspravujeme boty. Mně se po pětistech kilometrech náročného terénu udělaly díry ve špičce. Abych zpomalil jejich rozšiřování, nejprve je podlepím lepící páskou (duct tape) a pak okraj zaliji lepidlem. Snad mi vydrží ještě alespoň dalších třista kilometrů.

Usínáme městsky pozdě, v jedenáct hodin. Venku už zase řádí vítr a máme vyhlídky, že nás to čeká i zítra. Budeme muset dobře vybrat místo na spaní.

0 km (celkem 503 km)

One Reply to “HDT 18. den”

  1. Jste skvělí, díky za každý nový den, je to fakt počteníčko. Ať vám to šlape.

Přidat komentář