Hranice ČR návrat

Posted on

Ještě že jsem nad sebe tu stříšku natáhl, skutečně přišla krátká přeháňka. V půl čtvrté mě probudí hlasy a světlo čelovek party stoupající vzhůru na Sněžku na východ slunce. Kdybych jim to nepřál, tak jim to závidím. 

Myslel jsem, že budu spát déle, ale tělo zvyklé vstávat v 5:30 se v tento čas samo probouzí. Nepřesvědčuji ho, balím a za čtyřicet minut stojím na cestě. Je chladno (5°C) a já sestupuji poslední tři kilometry po kamenné cestě. 

Bylo by to hezké, nebýt stovek použitých papírových kapesníčků, které tu někdo po té, co se vyčůral a použil, nechal pro radost ostatním. Je to vážně dost nechutný. Zvlášť když si vzpomenu, jak jsme v Americe, v poušti a v alpinském prostředí, kde se i zakopaný papír rozkládá velmi dlouho, nosili použitý toaleťák i několik dní do nejbližšího města, abychom s ním neznečišťovali přírodu. A u nás mnohem méně znečištěný kapesníček nejen že nikdo neodnese, ale ani nezakope?

 V Peci jsem před sedmou, přebalím se na cestu a za půl hodiny sedím v autobuse do Trutnova. Tam přesednu na rychlík do Prahy. Dopisuji deník a pak spím. 

V poledne vystupuji na hlavním nádraží a dojedu tramvají do rodné čtvrti. Pravidelného čtenáře nepřekvapí, že držím tradici a před cestou domů zamířím nejprve do naší hospody na první ponávratové pivo. Rovnou to sfouknu i s obědem. Zatím jsem tu sám, ale už mám zamluvený stůl na večerní setkání s přáteli. Když jsem na odchodu, voláme si s kamarádem Pavlem D., že zrovna míří do vedlejší vietnamské restaurace na oběd, a tak se k němu přidám. Dokud jsem ještě nedorazil domů, jsem vlastně ještě na trailu, ne? Takže si s ním můžu dopřát druhý oběd. A protože doma nám teď stávkuje kotel na teplou vodu, jdu se k Pavlovi osprchovat.

Domů docházím v dešti. To abych na něj nezapomněl. Míval jsem ve zvyku, že jsem si po návratu nechával batoh několik dní nevybalený. Jakože dokud nemám vybaleno, ještě jsem tak trochu na cestě. Tři neděle po návratu z PCT jsem o svém ze sentimentu nevybaleném batohu vyprávěl Janu Třískovi a on na to se svou nezaměnitelnou dikcí učitele Igora Hnízda prohlásil: “Jakube, to nejste sentimentální. To jste prase!!” Pamětliv jeho slov dávám vše prát, věci na vaření drhnu ve dřezu, filtr na vodu proplachuji savem, vše péřové dávám vyvětrat.

Letos se nechci s nějakým sentimentem moc zaobírat. Moji blízcí si toho v minulých letech užili dost a tak je chci tentokrát šetřit. Navíc už mi volají z práce, vypadá to, že zase zapadnu do pracovního procesu po hlavě.

Ještě si vlezu na půl hodiny do postele, abych večer neodpadl jako první a v sedm už se začíná scházet partička kamarádů. Stává se z toho už vlastně pravidelné každoroční setkání. Pro mě je to důležitý symbol, že ať špacíruji jak chci daleko, doma jsem tady a jsou tu i všichni, na kterých mi záleží. A já jim za to děkuji.

Protože jako Zdeněk Svěrák v roli Josefa Tkalouna z Vratných lahví, i já jsem vítací typ. “Ovšem aby bylo vítání, musí bejt napřed loučení.” Doufám, že tahle parta bude mít důvod mne vítat i příští rok.

11 Replies to “Hranice ČR návrat”

  1. díky za každé dobré ráno nebo ulehnutí do postele, kdy jsem pracovní den mohl nastartovat (zakončit) příjemným cestovatelským počteníčkem 🙂 ať se daří Jakube

  2. Jakube moc děkuji! Bylo to zase napínavé od začátku až do konce. Těším se na další vyprávění! Ať se daří.

  3. Ahoj Jakube jako vždy od Tebe perfektní počtení.Píšu Ti poprvé přestože Tvoje cesty sleduji od PCT (P.Kosek dal odkaz na to jak Ti to šlape) a vše jsem přečetl i zpětně. Procestoval jsem toho s Tebou už hodně mám i obě knížky.
    Letos jsem zanedbal sledování Tvého blogu a tak jsi prošel mým rodným Mikulovem aniž bych Tě mohl pozdravit osobně což mně moc mrzí.Děkuji za všechny Tvoje články a budu se spolu s ostatními těšit na zápisky z AT snad příští rok?!Přeji hlavně zdraví a lehký krok!
    Olda DEDYK

  4. Ať se daří a je zdraví,a brzy zase Jakube vyražte,moc mi bude chybet vyrtualni “šlapaní” zdravim z Bilovic nad Svitavou.D

  5. Ahoj Jakube,
    možná teprve chystáš nějaké ohlédnutí za výbavou, ale moc by mě zajímalo, jak se osvědčil rain-kilt. Můžeš k tomu napsat pár slov? Děkuji – Petr.
    P.S. klidně počkám na celkový souhrn, jde mi jen o to, aby se na to nezapomnělo :-).

  6. Ahoj Jakube.
    Přečetl jsem příběhy vého putování na jeden zátah. Bylo to nejlepší čtení z poslední doby, a také nesmírně inspirativní.
    Děkuji, Jirka.

  7. Jakub dakujem za krasne čítanie uz niekolko dni som zavrety v karanténe jedna miestnost max wc kratil si mi chvíle mal som pocit ze kracam stebou vecer ma boleli nohy 🙂 prajemti este vela krasnych zazitkov

  8. Skvělá cesta, chystám se na ni o prázdninách… K těm papírovým kapesníčkům, co se po české přírodě povalují snad všude, to mi hlava nebere. Proč někdo jede do lesa a pak se tam chová jako prase (zviřátkům se mlouvám)…

Leave a Reply to davCancel reply