Hranice ČR 49. den

Posted on

V 6:45 opouštíme nocležiště snů. První 4 km jsou vyplněny prolézáním Broumovských stěn. Moc si užívame, že v této ranní hodině tu skoro nikdo není.

Velká nádhera. Jsem rád, že jsme se pro tuhle variantu rozhodli.

Z hřebene začneme scházet u kaple Panny Marie Sněžné a turistické chaty Hvězda, jsou to krátké prudké serpentiny.

Zbytek cesty do Broumova je po rovině mezi loukami a poli. V Broumově se jdeme nasnídat do kavárny v Benediktinském klášteře. Všude plno lidí, je znát, že je svátek.

Po snídani se na náměstí loučíme. M jde na vlak domů a já vyrážím po žluté značce na sever k hranici. Obloha se zatáhla a začalo lehce poprchávat. Přestává po devadesáti minutách, kdy po procházení příměstskou zástavbou a polními cestami dosahuji lesa. Pršet nepřestalo úplně, ale pak už jsou to jen krátké přeháňky.

V jednu začínám stoupat. O čtvrt hodiny později docházím na hranici. Nejprve si vylezu na Široký vrch (840 m.n.m.) a pak na Ruprechtický Špičák (870 m.n.m.).

Z místní rozhledny je i přes velikou oblačnost překvapivě dobrý výhled do okolí. Dělám si tu obědovou pauzu.

Pokračuji po hranici a je to pěkná houpačka se strmými stoupáními a klesáními. Les kolem bzučí množstvím hmyzu, jako bych byl v transformátorové stanici. Zamilují si mě ovádi. Počasí se pořád nemůže rozhodnout, jaké bude. Chvíli svítí slunce, chvíli zase mrholí. Hřeben opouštím ve čtyři prudkým padákem. Uprostřed něj se na půl hodiny zdržím díky mohutným trsům borůvek. Evidentně sem moc lidí nechodí. Na konci klesání jsem počítal s potokem, kde jsme na jaře brali vodu. Jenže nacházím jen kaluž na dně strouhy a v láhvi mám poslední 2 dcl vody. Alespoň se konečně dělá hezky.

Čtyři kilometry jdu přes Polsko, skrz ves Nowe Siodło, protože po hranici žádná cesta nevede a přes české území bych dělal zbytečně velký oblouk do vnitrozemí. Alespoň tu v říčce Ścinawka (česky Štěňava) dobírám vodu. Zpočátku jdu asfaltovou cyklostezkou. Ta se ale brzy změní v polňačku a jakmile se opět spojí s hranicí, promění se nezřetelnou pěšinku. Cesta je zarostlá, není moc vyšlapaná, a pak je to spíš čím dál tím víc bushwhacking. Samý závěr je prudké stoupání na Bukovou horu. Mám pocit, že kdybych šel v opačném směru, bylo by lepší slaňovat.

Na Bukové hoře (638 m.n.m.) přecházím na českou stranu a odpoutám se od hranice. Zamířím směr Aderšpach, držím se při tom jedné ze svatojakubských cest reprezentované zde žlutou značkou.

Chvíli jsem přemýšlel o tom, že bych si zítra udělal zacházku a prošel Adršpachské skály. Ale vzhledem k tomu, že se tam teď platí vstup, musel bych ráno čekat, až otevřou pokladnu, a to by mi značně nabouralo časový harmonogram. Po průchodu Zdoňovem se stále držím Svatojakubské cesty, dále reprezentované modrou značkou, a pomalu se vracím ke hraniční čáře.

Modrá pokračuje přes Polsko, tak ji kilometr před čárou v Libné vyměním za cyklostezku a pokračuji na Horní Adršpach. K mé nemalé radosti není asfaltová. Procházím kolem stád ovcí, které jsou s ohledem na výskyt vlků v této oblasti hlídány psy.

Z Horního Adršpachu už musím po silnici. Pokračuji jen 3 km do lesa a po deváté mizím mezi stromy. Věším hamaku, večeřím, provádím hygienu, vše jako každý den. Ani mi moc nedochází, že je to pravděpodobně poslední noc před finálem cesty. Stejně mám pocit, jako by tohle všechno byla jen prodloužená víkendovka, a tak to zase příliš neprožívám. Usínám po desáté.

48 km (celkem 2.117 km)

2 Replies to “Hranice ČR 49. den”

  1. Cau, nevim, jestli ten hranicni hreben (Hranicni hrbet – zelena znacka) mezi Libnou a Chvalečem mas uz nekdy projity, ale pokud ne, je skoda, ze si tama nesel (pises, ze modra vede pres Polsko), ale pravdou je, ze na hranici krizi zelenou. Je to moc prijemna hrebenovka, po krasne lesni pesine kudy skoro nikdo nechodi. Pri mem nedavnem okruhu Broumovskem jsem si tento usek nemohl vynachvalit a definitivne jsem tady v myslenkach zavrhl me plany koupit Ridgerunner od Warbonnetu a radeji poridit Blackbird 😀 Proste ta cesta nebyla jen hezka, ale mela velky vliv i na me myslenkove pochody 😀

  2. Och, no ťažko sa mi bude lúčiť s týmto každodenným skvelým čítaním. Tak pevnú nohu na posledné km a ďakujem, že si nás takto virtuálne previedol krásnou českou krajinou.

Leave a Reply to MarekCancel reply