Když se probudím, kolem je mlha a stále lehce poprchává. Dám tomu ještě hodinu šanci. Nezmění se nic a tak v mapě nacházím, že o 1,5 km jižněji vede bezpečnější alternativa. Neznamená to že by se nedostala do stejné výšky, jen je doporučená pro tento … Číst dále…HRP 11. den
Je sobota a to znamená, že můžu očekávat spoustu víkendových výletníků. Ještě za tmy mne probudí několikrát kroky a svit čelovek těch, kteří se chtějí dostat na hřeben před svítáním. Vyrážím v 6:50. Pokračuji v započatém stoupání, několikrát se mi zdá, že už jsem nahoře, … Číst dále…HRP 10. den
Po klidné noci začínám v 6:40 sestupem do údolí k řece Le Gave d’Aspe, na druhé straně zase stoupám, nejprve po silnici, pak polní pěšinou. Docházím do Col du Somport (1.632 m.n.m.) k alberge Aysa – vede tudy Camino Aragonés, potkám tu i první ranní … Číst dále…HRP 9. den
Několikrát se v noci budím, mám jako vždy na trailu velmi živé sny. Vzpomínám si, jak Zdeněk Susa popisuje ve své knížce Ultreia jednu svou noc na Caminu, kdy se vzbudil s pocitem existenciální úzkosti, s vědomím nevyhnutelnosti vlastní konečnosti. A jak mu v tu … Číst dále…HRP 8. den
Budí mne mocné chrápání Thea, to ale naštěstí hravě vyřeší špunty do uší. Vyrážíme s Didierem jako první v 6:45 a hned začínáme prudkým stoupáním na hřeben. V půli cesty se zakecáme s mladým bačou (28 let). Znalecky pohlédne na zamračenou oblohu a prohlásí, že … Číst dále…HRP 7. den
Pršelo vydatně celou noc. Ráno déšť na čas přestane, tak se alespoň projdeme po vsi, nakoupíme čerstvé jídlo na dnešek, a stihneme se vrátit akorát s prvními kapkami dalšího deště. Pak se flákáme, čteme, podřimujeme, nasloucháme dešti, jíme, koukáme do map a předpovědí, pijeme kafe, … Číst dále…HRP 6. den
V půl páté mne probudí blesky a dopadnutí pár kapek na stan. Rychle schovávám prádlo, které jsem venku sušil. Za chvíli to ustane. Ale v půl šesté to přijde nanovo, blesk co dvě sekundy a do stanu buší intenzivní déšť. Vypínám budíka, spím dál. Za … Číst dále…HRP 5. den
Poprchává celou noc. Když v 6:50 vyrážíme, už jen mrholí. Všude kolem se válí mlha. Jdeme po Camino France, jen v protisměru, ale dobře to tu poznávám. Přejdeme průsmyk Port de Cize (1.430 m.n.m), zvaný téže Col Lepoede a za ním v osm posnídáme v … Číst dále…HRP 4. den
Doufal jsem v noc bez koní. Pár jich teda vyzvánělo o 150 metrů dál. Ale pobíhal tu i jeden neozvoncovaný a právě tomu asi holky zalehly jeho oblíbené místo, takže neustále podupával kolem a dával najevo svou nelibost. Po třech hodinách to Tereza s Babet … Číst dále…HRP 3. den
V noci jsem neustále probouzen zvonci okolo pasoucích se koní. Mám pocit, že se všichni rozhodli přestěhovat se ke mně. Když jsou tak na 5 metrů, zní to, jako by místo zvonců měli na krku konve a pánvičky. Většinou stačí posvítit na ně čelovkou a … Číst dále…HRP 2. den
Docela se mi na letištní lavičce podařilo usnout. Narozdíl od dřívějška neobcházejí barcelonský terminál policajti a nebudí ležící spáče. V šest jsem nastoupil do letadla a za hodinu a kus už vystupuju v San Sebastian. Můj batoh to zvládl taky. Ještě na letišti se přebalím … Číst dále…HRP 1. den
Letošní rok jsem byl rozhodnutý věnovat Evropě. A to pořádně. Naplánoval jsem si tři měsíce volna a čtyři cesty. GR48 v Andaluzii. Vlezla mi do toho práce. Kungsleden ve Švédsku. Nemohl jsem odjed z rodinných důvodů. Cestu hrdinů SNP na Slovensku. Vyrazil jsem a šestý … Číst dále…HRP Příprava