Probouzíme se v šest, abychom se v sedm ještě jednou zkusili na rangerské stanici zeptat, zda se neuvolnilo nějaké místo na spaní podél trailu, abychom zítra nemuseli opouštět park. A máme štěstí. Dnes tam místo dvou mladých holčin slouží o něco méně pohledný, za to … Číst dále…CDT 129. den
V noci se venku intenzivně rozprší a vypadá to, že tak to bude i celý den. Náš plán je dojít na rangerskou stanici do Two Medicine a tam si vyřídit permit. Podle toho, jaké nám přidělí nocoviště (i tady se musí spát na předem určeném … Číst dále…CDT 128. den
Včera jsme se s celou velkou partou dohodli, že společně posnídáme. Sraz jsme si dali v půl osmé u kafe v pekárně, která zabírá přízemí hostelu. Celé to tu provozuje sympatická parta mladých Litevců. Nemůžu dospat. Může za to neklid z blížícího se konce a … Číst dále…CDT 127. den
Přes noc je jasno a mrzne, ale k ránu se obloha zatáhne a teplota vystoupá na 8°C. Do desíti pokračujeme po hřebeni. Je zvláštní, jak jsme přivykli všudypřítomnému kouři. Už ho ani necítíme, vnímáme ho jen vizuálně. Včera ho bylo méně, dnes nám ale opět … Číst dále…CDT 126. den
I dnes budím kluky zpěvem, tentokrát ale volím After Hours od Velvet Underground. Vycházíme v osm, ještě chvíli jdeme zelení, ta se ale zakrátko, podle očekávání, mění v mrtvý les. Po deváté najednou potkáváme osamoceného koně, překvapeni kde se tady vzal, ale vzápětí vidíme kemp, … Číst dále…CDT 125. den
Noc je docela větrná, ale jsme schovaní za stromy. Vítr přináší štiplavý kouř z požáru v Glaciers. Vstáváme stejně jako včera v sedm. Tak už jsem se tu od svých místních parťáků naučil snídat ráno ještě před vyjitím a nakonec mne naučí i vstávat pozdě, … Číst dále…CDT 124. den
Nakonec to s tou zimou není tak strašné, přestože je přes noc pod nulou. Dohodli jsme se na pozdějším startu a tak v sedm budím kluky, podle Da Bearova zvyku zpěvem Denverovi Country Road, pro změnu pěkně česky: “Veď mne dááál, cesto mááá…”. Jezero opouštíme … Číst dále…CDT 123. den
Vstávání nám dnes moc nejde a tak vycházíme v 6:50. Újdeme asi 100 metrů, když si všimneme cedule zakazující kempování v oblasti u mostu. Z druhé strany jsme ji neviděli. Teď už to zpátky nevezmeme a snad jsme nezpůsobili nějakou škodu. Po deseti minutách už … Číst dále…CDT 122. den
V noci se obloha vyjasní, budím se, koukám na hvězdy. V dálce se občas zableskne, ale hřmění slyšet není. Nepadne ani kapka. Ráno je ale nebe zase hodně zatažené. Pokračujeme (6:40) podél řeky, po čtyřiceti minutách ji přecházíme, oproti očekávání suchou nohou. A pak ještě … Číst dále…CDT 121. den
Deset minut po té, co ráno výjdeme, potkáme Da Beara dospávajícího v hamace. Trochu mu závidím, je to přesně ta samá od Hennessy Hammock, kterou používám doma. Na žádnou větší zahraniční cestu jsem si ji z obavy, že nebudu vždy v zalesněné oblasti, nebral. Da … Číst dále…CDT 120. den
Měli jsme naplánované pozdní vstávání, ale z blízkého přívěsu začnou ve čtvrt na osm dunět basy, dus dus dus, dlouho v tom vyspávat nevydržíme. Přesouváme se na snídani do Bushwackers Steakhouseu. Cestou u mne (Peppermint Skunk vyrazil napřed) zastaví místní trail angel Garry a nabízí … Číst dále…CDT 119. den
Déšť nepřišel, ale bylo dost dusno. Spal jsem s otevřeným vchodem i moskytierou. Několikrát mne probudila kopýtka vysoké, prchající ze směru požáru. Jsme teď na samé hranici uzavřené oblasti. Od 6:40 ukrajujeme další asfaltové míle. Doprava tu je minimální a slunce se dlouho schovává za … Číst dále…CDT 118. den