Deset minut po té, co ráno výjdeme, potkáme Da Beara dospávajícího v hamace. Trochu mu závidím, je to přesně ta samá od Hennessy Hammock, kterou používám doma. Na žádnou větší zahraniční cestu jsem si ji z obavy, že nebudu vždy v zalesněné oblasti, nebral. Da … Číst dále…CDT 120. den
Měli jsme naplánované pozdní vstávání, ale z blízkého přívěsu začnou ve čtvrt na osm dunět basy, dus dus dus, dlouho v tom vyspávat nevydržíme. Přesouváme se na snídani do Bushwackers Steakhouseu. Cestou u mne (Peppermint Skunk vyrazil napřed) zastaví místní trail angel Garry a nabízí … Číst dále…CDT 119. den
Déšť nepřišel, ale bylo dost dusno. Spal jsem s otevřeným vchodem i moskytierou. Několikrát mne probudila kopýtka vysoké, prchající ze směru požáru. Jsme teď na samé hranici uzavřené oblasti. Od 6:40 ukrajujeme další asfaltové míle. Doprava tu je minimální a slunce se dlouho schovává za … Číst dále…CDT 118. den
Naše první kroky zazní na cestě v 6:35. Lesní silnici střídají pěšiny, všude kolem spousta zeleně, ale žádné vodní zdroje. Teplota brzy stoupá, dnes nás evidentně čeká další pařák. Jsem překvapen, že stále nevnímáme žádné známky blízkého požáru. Jen nebe je plné hasičských letadel a … Číst dále…CDT 117. den
Slunce vychází už o tolik později, že si snídani vaříme za tmy. Možná budeme muset svůj “startovní” čas ještě jednou posunout na později. Dnes ale výjdeme klasicky v 6:35. O hodinu později potkáváme probouzejícího se Kida. Nemohl najít plácek ke spaní, tak si ustlal přímo … Číst dále…CDT 116. den
Je 6:35 a my jsme spali na vrcholku zalesněného hřebene, po kterém pokračujeme dál. Stejně bude bude cesta vypadat po většinu dne. Od první chvíle slyšíme bučení krav a vzápětí je začneme potkávat. Myslel jsem, že si všechny krávy odbudeme v Novém Mexiku, ale ne, … Číst dále…CDT 115. den
Přestože jsme ve městě, vstáváme brzo a opouštíme boudu v parku. Ještě zápis do registru a v něm vidím, že bezprostředně před námi tu byl Jackrabbit a Sarah. Vyrážíme v 6:45. Tohle je hornické město a na původní zástavbě je znát, že tu bývaly peníze. … Číst dále…CDT 114. den
Když jsem v noci vykoukl ven, byla obloha jasná, plná hvězd. Klidně jsem mohl širákovat. Jen kouř spáleného dřeva byl nepříjemně intenzivní. Ale ráno už bylo zase zataženo. No co, alespoň nás nebude trápit vedro. V 6:30 začínáme brutálním sestupem, každý krok maximálně 30 cm … Číst dále…CDT 113. den
Zase jsem se pod quiltem téměř potil, jak bylo v noci teplo. Vyrážíme v 6:35. Prvních osmdesát minut ještě klesáme a pak začne první stoupák. Byli jsme na to morálně připravení a tak první hřeben přebíháme celkem v klidu v devět hodin. U jezera Warren … Číst dále…CDT 112. den
Noc byla opravdu velmi teplá, když v 6:35 vycházíme, teploměr ukazuje 12°C. Jde se dobře, zdá se, že spalené území už skončilo, okolí zůstává zelené. Procházíme kolem jezera Surprise Lake. Jenže ta krása trvá jen chvíli. Kolem osmé už je kolem zas jen mrtvý les … Číst dále…CDT 111. den
Budíme se po šesté, ještě pomůžeme Curtisovi odtahat nějaké kusy nábytku do sklepa a v sedm už nás nakládá do auta veze 30 mil zpátky na trail. Ušetřil nám tak spoustu času s náročným stopem. Ještě společná fotka na rozloučenou a v 7:50 můžeme začít … Číst dále…CDT 110. den
Byl jsem rozhodnutý nevstat dnes před devátou, ale ve čtvrt na osm mi příjde zpráva od Larry Boye, že doráží do města. Scházíme se v Montana Cafe. Dávám si skvělou omeletu ze čtyř vajec, která chutná jako v podniku o dvě třídy vyšším. A pak … Číst dále…CDT 109. den