CDT 106. den

Posted on

Budíme se do chladného rána (4°C), šlapat začneme v 6:40. První dvě a půl hodiny je cesta mírná. Lesnatá, stejně jako včera.

Pak začne prudký sestup o 300 metrů níž serpentinami do údolí a hned zas vystoupat o 610 metrů výš na hřeben (2.810 m.n.m.).

A tím začne velká paráda, která až do večera neskončí.

Nahoře poobědváme, ale pak už si jen užíváme vše, co nás bavilo na Coloradu, i když jsme podstatně níž. Horské hřebeny kolem sebe, jezera, cesta neustále stoupá a klesá mezi nimi. Jsou tu dokonce i úseky plné rozkvetlých květin. A sem tam i nějaký zbytek sněhu.

Dnes nám neustálé stoupáni a klesání, (celkem přes 3.300 metrů převýšení) nevadí. Je čeho si užívat.

Svižně mne předbíhá známá tvář. Kid! Ale ten měl být daleko napřed, vždyť mne míjel před víc jak dvěma měsící (28. května) a to byl tak rychlý, že jsme se sotva stačili pozdravit.

Vypráví mi, že se snažil přejít celý CDT pod 100 dní, ale ze špatné vody onemocněl gardiozou, musel na dva a půl týdne z trailu. Za odpoledne se potkáme několikrát. Taky se na jedné pauze u potoka potkáváme s Lonestarem.

Dvakrát se nám pořádně zatáhne obloha a z dálky zní hromy. Ale míjí nás to. Štěstí, jako tolikrát.

Po sedmé už bychom se zastavili, ale trvá to dalších 40 minut, než najdeme trochu rovné místo k přespání.

Vypadá to na chladnou noc, spíme na dost exponovaném plácku (míle 2355,1). Usíname v deset unavení, ale zase jednou nadmíru spokojení.

42 km (celkem 3.604 km)

Přidat komentář