CDT 86. den

Posted on

Samozřejmě mám kvůli vysoké kondenzaci všechno mokré, trochu mne teď mrzí, že jsem to včera nedotáhl o půl míle dál do lesa. Na druhou stranu, večer jsem ocenil společnost, takže co, v poledne stejně vše usuším. Když v 6:15 vyrážím, Lonestar ještě spí. Cesta vede převážně po louce, občas nějaký les, ale takový ten “český”, co není moc hluboký a dlouhý. Po půl hodině potkám holku, která když řeknu své jméno, aniž udám zemi původu, vyhrkne česky: “Ahoj Ty vole!”. Je to Zebra (28, Polsko) z Polského Těšína.

Jsme už ve fázi, kdy o sobě skoro všichni v jedné vlně na trailu víme, i když jsme se třeba ještě nepotkali. Jednak z vyprávění druhých, ale i ze zápisů v registrech podél cesty. Je nás tu 10x – 15x méně než na PCT, tak to není takový div. I já už o Zebře slyšel. Ke svému jménu přišla díky ortézám, které permanentně nosí na kolenou. Když si je večer sundá, má opálené pruhy – vypadá jako zebra.

Komárům a ovádům začíná šichta přesně v sedm. Po další půlhodině potkám Peppermint Skunka (25, Hamburg). Zahledli jsme se už v kostele v Pinedale.

Ten zas dostal jmeno díky skunkovi, který mu vlezl do stanu a vše náležitě posprejoval. On se pak snažil přebít smrad vůní peppermintového oleje. Že výsledek nedopadlo úplně podle jeho představ, to si asi umí každý představit. To se ale stalo už dávno, dnes není po zápachu ani památky. Pokračujeme spolu. V deset narazime na třetího společníka, na Larry Boye. To už ale začíná zlehka pršet a tak dál pokračujeme v oblečení do deště.

Jsme mokří i odspod. Dnes je to docela podmáčená, bahnitá cesta.

Jakmile v poledne zasvitne slunce, okamžitě usedáme a sušíme věci. Teda jen já, zbytek party spal v lese, takže nemusí.

Cesta dál se tradičně špatně hledá, i když je tu dost značek.

Taky je tu dost krav, takže to bláto kterým stále jdem často zas tak moc blátem není.

Zebra to několikrát komentuje dalším českým výrazem: “Zku.vená cesta!” A dnes to opravdu není moc příjemné.

Ale to tak prostě je, i to k trailu patří. Nemůže být všechno paráda. Někdy to musí být horší, aby člověk ty hezký místa docenil.

I když se občas někdo utrhne, nebo zdrží, jdeme celý den spolu. Je to příjemná změna jít po takové době s partičkou. Semeleme všechno možný, jen nemyslet na to, co máme pod nohama. A výhled na obzoru už se pomalu lepší.

S večerem se obloha zase zatahuje, mraky vezou vodu. V sedm proto rychle večeříme. Larry Boy je někde pozadu, Zebra prohlásí, že se nají o kus dál a tak jsme zůstali s Peppermint Skunkem sami. Ale to už v dálce hřmí a rychle se to blíží. Oba spořádáme večeři v rekordním čase. Původně jsme chtěli dojít ještě o míli dál, ale neni čas na hrdinství. Po 400 metrech zapadneme ze široké cesty mezi stromy a urychleně stavíme stany. Vítr je pěkně silný, kousek od nás se dva stromy s peraskotem řítí k zemi. Ne, tady spát nebudeme. Bouráme už postavené stany a běžíme s nima v náručí zpět na cestu. To už prší a práská to kolem hezky blízko. Když stany stojí, rychle ještě pověsit jídlo. Déšť nedéšť, poslední medvědí bobek jsme potkali míli zpět. Ale stihnem to dřív, než příjde největší nápor. Zbytek už prožíváme v suchu stanů. Když se převlékám do suchého, ještě nepoužitého trika vonícího pracím práškem, říkám si, jestli není i tahle vůně pro medvěda atraktivní. Také s radostí zjišťuji, že paty už mám zahojené. Konečně zas můzu ležet i na zádech. Usínám dnes před devátou.

46 km (celkem 2.876 km)

One Reply to “CDT 86. den”

  1. Ještě bys tam Kubíku moh dávat souřadnice, aby to člověk nemusel hledat podle těch crazy názvů údolí a potoků 🙂

Leave a Reply to DavidCancel reply