Budím se s kručícím žaludkem. Že by už konečně hikers hunger? Každopádně dnes snídám ještě před vyjitím. V 6:05 šlapu. Cesta je kopcovitá, ale žádné nekonečné coloradské stoupáky to nejsou. Příjemná cesta lesem. Takové české středohoří.
Občas ztrácím cestu, oči mám napnuté k zemi, abych zahlédl stopu někoho, kdo tudy šel přede mnou, ale když ji najdu zjišťuji, že i oni evidentně bloudili.
V dálce zahlédnu vodní nádrž Hog Park Reservoir, jak se na ní válí ranní mlha, vypadá to, jakoby byla pokrytá vrstvou sněhu.
Stezka vystoupá na kopec, kde si hraje na stále větší schovávanou, mohylky a tyče značící cestu nejsou za velkými kameneny často k nalezení. Ale je to tu krásný.
Následují nekonečné louky, které jsou hodně podmáčené, vzpomínám na loňské Skotsko a beru za vděk tamní zkušenost se “čtením” mokřadu. I tak se ale mokrým nohám neubráním. Jde se příjemně, je slunečno, teplota se drží na příjemných 18°C.
Oběd vynechám, počítám, že ve dvě budu ve městě. Tak jen v rámci “polední svačiny” dovylížu sklenici burákového másla.
Těsně před silnicí (WY 70), ke které mířím (míle 1.546,6), ještě nacházím trail magic (limonáda) a za ním velký dřevěny hiker box, který je sponzorován kavárnou v Encampment, takže je tam spousta věcí na puchýře, nějaké hygienické produkty, těhotenský test (?!), mapy a tak.
Stopovat v Battle Pass začínám v jednu. Jezdí tu tak jedno auto za minutu, nikdo nestaví. Za hodinu se ke mě přidá Dodgy (24, Severní Karolína), kterého jsem krátce potkal už v Silverthorne. Ve Státech žije od šesti let, ale původem je Brit a je to něm znát. Typ kluka, co zbytečně nemluví a hodně čte. Velkej sympaťák.
Stojíme tam další hodinu dvacet minut (!), probereme za tu dobu všechno možný, až nás osloví rodinka, která má auto na přilehlém trail headu. Byli na odpoledním výletě, viděli mne stopovat už když přijížděli, takže nás naloží na korbu svého pickupu a už se vezeme. Projedeme městem Encampment do druhé části tohoto malého dvojměstí – Riverside. Je to skutečně jen pár baráčku. Necháme se vyložit před místním grillem Bear Trap na pozdní oběd, naše žaludku už zpívají díky dlouhému stopu hlasitý dvojhlas.
Takže na sobě s jídlem nešetříme. Hned vedle je příjemný kemp, a tam hned letíme do sprchy a pereme prádlo. Během praní si asi hodinu povídám s Yarrow (60, Colorado), která tu je s obytňákem, hlavně proto, aby měla čas na psaní knížky. Celý život psala scénáře k filmům a teď zkouší novou disciplínu – knihu pro teenagery. Máme si o čem povídat.
Běžíme ještě rychle nakoupit. Už je skoro osm, grill zavírá v devět a Footprint s Lapsangem pořád nikde. Jdeme tedy na večeři bez nich, dáváme si hromadu kuřecích křídel, která ani nejsme schopni dojíst. Já ti ukážu, hikers hungře, letos mne nedostaneš!! Ještě že je camp hned přes ulici, pomalu se tam odvalíme a před desátou usínáme.
24 km (celkem 2.268 km)
Jakube, jsem rád, že Ti dobře šlape… a že se koleno drží (sám to znám, tak soucit 🙂 ).
Těhotenský test je na trailu praktický – holky na trailu v rámci úbytku váhy a celkově stresové situaci často ztratí menstruaci… a takto si mohou ověřit, zda to náhodou není těhotenstvím.
Držím palec… a ať nemáš do konce cesty moc komárů 🙂 Jinak jsem se pobavil, jak jsi v některém předchozím příspěvku zmiňoval pravidlo 3 mil vůči komárům! 🙂 My jsme na to loni také na PCT skočili… ale v Oregonu jsme zjistili krutou pravdu – je to jen zbožné přání 🙂 Komár dokáže létat o dost rychleji, co mu dělá problém, tak to není Tvoje rychlost, ale když fouká vítr o určité rychlosti.
Jakube, jestli můžu (vím že je to zpětně), rád bych se zeptal na dvě věci: Podle čeho určuješ tak přesné vzdálenosti a převýšení, a druhak – jak si pamatuješ jména, města a věk těch, které potkáš. To se prostě s někým zastavíš, zeptáš se ho na jméno, odkud je a jeho věk a pak si to rychle zapíšeš do deníčku? Nebo máš tak geniální paměť, že to do večera či noci neztratíš? Díky.
Ahoj Bene. Přesně se mi to daří určovat tam, kde je mi ku pomoci nějaká mobilní aplikace (Guthook, Halfmile, Maps.me, Komoot, Mapy), méně přesné když vyčtu z papírovky přesnou kilometráž určenou v popisu definované trasy, nejméně přesně, když odečítám ušlou vzdálenost z papírovky nedefinovanou cestou. A ano, naučil jsem se ptát se na věk a místo původu a okamžitě si to zapsat. Kde na to zapomenu, či mi to nepříjde vhodné, věk pouze odhaduji. Jinak poznámky si dělám o všem v průběhu dne, to bych do večera neudržel.