CDT 44. den

Vstávám relativně pozdě a zažívám horkou chvilku, když zjistím, že mi power banka zapadla za palandu u stěny a nedá se vyndat. Nakonec horko těžko za pomoci Down Tima palandu trochu poodsuneme (zhruba o 2 cm) a podaří se mi tam vsunout ruku. Jdeme to oslavit společnou snídaní do sousedního café Chillin. Potkáme tam Sáru a přidá se k nám i Man In Black. Protože je krásně a já se cítím docela dobře, zabalím bágl, rozloučím se se všemi přítomnými, včetně Sáry a Down Tima a v deset vyrážím na stop. Valná část lidí (včetně Down Tima, který kurýruje své zranění achilovky) tu zůstává ještě jednu noc. Jsem na pochybách, jestli bych po minulém náročném týdnu taky neměl, ale mě to ve městě většinou nebaví a tak mizím.

Stopuju na místní poměry docela dlouho – 20 minut. Zastaví mi kluk co jede v protisměru, že se jen staví v liqueur storu a hned mne nabere. Jak slíbil, tak udělal. Jede stejným směrem na ryby. Povídáme si, jak je úžasný a zároveň náročný v této oblasti žít. Jak je tu pro atraktivitu lokality strašně drahé bydlení, takže spousta lidí tu prostě bydlí v autech, nebo ve stanech. A stojí jim to za to.

Taky mne informoval, že požár u Durenga způsobil vlak. Místní lesy jsou zdevastované kůrovcem a suchému dřevu pak stačí jediná jiskra.

V jedenáct vycházím z Spring Creek Passu, nastoupávám o 400 metrů na dvou mílích. Nahoře mne čeká náhorní plošina, úchvatná savana zvaná Snow Mesa.

Ale nejde se mi dobře, jako vždy když vyrážím z města. Batoh ztěžklý zásobami, člověk vypadlý z rytmu a navíc, byl jsem 27 hodin o 700 metrů níž a myslím, že tělo výšce rychle odvyká. Zkrátka jdu jak mátoha. Jedinou radost mi udělá zpráva, že Petr K. dnes došel AT a získal tak pomyslnou Triple Crown za absolovování všech tří velkých amerických trailu. Gratuluju Footprinte!

To já sotva přelezu sedlo v 3.985 metrech. Co chvíli se usazuji, abych se vydejchal. Tělo mi nadává, že doopravdy chtělo dneska odpočívat. Sestupuji do údolí a už ty nadávky nevydržím poslouchat.

Na Middle Mineral Creek Junction (míle 989,1) v půl páté zastavuji. Jako zaminku mám kupící se mraky nad kopcem, na který jsem směřoval. Na pěkném palouku stavím stan, vařím brzkou večeři a v šest lezu pod quilt. Snad mi to zítra půjde líp. V osm už spím.

16 km (celkem 1.414 km)