CDT 26. den

Posted on

V 5:30 zaslechnu kousek u své hlavy kroky. To si některý z mých soudruhů přivstal. Když ale o 10 minut později vstávám, oba ještě spí. Záhada. Vyrážíme se Sárou tradičně o půl sedmé, Commander teprve vylézá ze spacáku. Když dojdeme k Highway 84, zjistíme, že jsme míli vzad zapomněli odbočit (později se ukáže, že se to stalo většině z nás). Šlapeme tedy míli asfalt. Ale tam, kde má pokračovat trail je ohrada a výstražné cedulky o zákazu vstupu. Taková ta upozornění, že kdo vstoupí bude zastřelen, zakopán a pro výstrahu zastřelen ještě jednou. Najdeme si raději vlastní cestu po staré silnici. Ta je sice na mapě, ale vyjeté koleje se v zápětí ztrácí, takže je to nakonec crosscountry. Cestu na zbožný ranč nám ukzují pouze zbožné kaktusy.

Do Ghost Ranch dorážíme chvíli po osmé.

Tenhle ranč původně vlastnili dva bratři, kteří se živili jako zloději koní a byli tu za to na tomto místě oběšeni. V roce 1955 se ranče ujala organizace presbitariánské církve, která tu od té doby provozuje otevřené rekreační středisko. Uprostřed vyprahlé pouště je to skutečná oáza.

Vyzvedneme si své balíky, pak ale zjišťujeme, že se tu ještě čtvrt hodiny podává snídaně. Okamžitě na ní letíme. Stravuje se tu hromadně ve společné jídelně. Spolu s Commanderem přisedáme k Down Timovi, Dixie a Aaronovi. Divíme se, kde se tu Down Time vzal. Ukáže se, že spal jen pár set metrů za náma. Ráno si přivstal, aby zde stihl snídani. Dokonce kolem nás zblízka procházel, ale nechal nás spát. Záhada ranních kroků je vyřešena. Dixie zase popisuje setkání s pumou. Ukazuje nám fotky, není o tom pochyb. Má i video, takže nepochybuji, že se objeví na jejím youtube kanále.

Vybalujeme balíky.

Tentokrát kromě jídla obsahují i výbavu, kterou si neseme na sníh. Jsou to především nesmeky (micro spikes) a teplejší oblečení.

Někdo i cepín (Sarah). Tak tady v poušti vypadají hodně nemístně, ale možná už za pár dní budeme rádi, že je máme.

PopisZnačkaVáha
Rukavice tepléQuechua90 g
Nepromokavé ponožky (1 pair)DexShell medium114 g
Péřové ponožky na spaníZPacks Goose Socks55 g
NávlekyDoldy Light84 g
NesmekySnowline Chainsen PRO405 g
SUM748 g

K tomu mi přišly i nové boty. Jsou to ty samé ve kterých jsem šel do teď: Altea Lone Peak 3.0, jen tentokrat model s nepromokavým povrchem (Neoshell). Před dvěma lety se mi tato varianta (nepromok na sníh) na High Sieře velmi osvědčila, doufám, že zafunguje i tentokrát. Boty se kterými jsem došel sem byly i po 945 km ve slušném stavu a určitě by zvladly ještě dalších 150 km. Jen podrážka byla motně sešlapaná. Sázka na značku Altra tedy prozatím vyšla.

Přišla mi i nová sada map a nový igelitový pytel do batohu (liner).

Zůstáváme celé dopoledne. Kdybych chtěl v Novém Mexiku strávit rodinnou dovolenou, tady si to umím představit. Momentálně tu probíhá nějaké bluegrassové soustředění, tak je všude plno nástrojů a ze všech koutů se ozývá pidlikaní. Hm, jen jedna věc je na světě horší, než blbě zahranej bluegrass…. Dobře zahranej bluegrass… (milovníkům žánru se omlouvám).

V poledne si zajdeme ještě na vydatný oběd (stravenky se tu zakupují na recepci), ve kterém v našem případě převládá tolik nám chybějící zelenina. Tak pravda udělal jsem drobnou dietní chybu. Po té, co už měsíc jíme téměř výhradně sušenou stravu, včera jsem večeřel pastu z fazolí a k snídani jsem si dal hromadu vajec, nebylo asi nejmoudřejší naložit si na talíř i hromadu kysaného zelí. Důsledek se později odpoledne nekompromisně dostavil… Ale co by člověk neobětoval pro zdraví a kde už jinde, než tady, na čerstvém povětří.

Spousta lidí si na tomhle příjemném místě bere zero (Dixie, Aaron, Shiloh) a úplně to chápu. Commander zase zůstává, protože mu nedorazil balík. Takže nakonec vyrážíme ve 13:30 za zvuku rollujícího banja sami, chvíli před námi vyšel pouze Super Hip.

Musíme do večera nastoupat 820 metrů, přičemž největší část toho se odehráva na prvních čtyřech mílích.

S plným břichem, jídlem na pět dní a zimní výbavou na zádech je výstup úzkým kamenitým kaňonem ve 32°C docela tristní. A ještě veselejší je si o pauze po dvou hodinách stoupání sednout na kaktus ukrytý mezi dvěma kameny. To pak na posezení přejdou myšlenky.

Ale pak už je to fajn. Dokonce si, navzdory výše zmíněnému, pouštím do ucha Bélu Flecka. Sice stále stoupáme, ale už jen pozvolna. V jednu chvíli již podruhé tento den zakufrujeme. Ale na to mne všichni absoloventi CDT připravovali, to je na téhle stezce prostě na denním pořádku. Alespoň se projdeme napříč lesem a přes louky, kam evidentně moc často lidská noha nevstoupí.

Našim dnešním cílem je kravské napajedlo na míli 25,2 alternativy. Už se stmívá, za dramatického západu slunce rychle dobereme vodu a jdeme si najít místo na kraj lesa, abychom unikli ranní vlhkosti, která by nás uprostřed louky neminula.

Dnes večeřím jen GORP, jsem ještě plnej od oběda. Usínám relativně pozdě, až ve 22:30. Na nebi padá jedna hvězda za druhou.

31 km (celkem 968 km)

7 Replies to “CDT 26. den”

  1. Ahoj Kubo. Moc pozdravů a držím palce. Viděl jsem u Václava Demo Reel a je to nářez. Nespal jsem z toho… Jaký máš vytištěný mapy?

    1. Ahoj, mám vytištěný Bear Creek mapy, ale dnes bych se asi rozhodl pro Jonathana Leye. Je v nich víc doplňkových informací. Mávám!

  2. Ahoj Jakube. V botach Altra necitil si kazdy kamen ? A Vlozku si nechaval povodnu alebo si si kupoval niejaku ortopedicku na trail ? Ja idem tento rok otestovat tie altry na camino a buduci rok PCT konecne 🙂

    1. Ahoj. Altry super, vložku mám původní. Samozřejmě, je to původem běžecká bota, povrch cítíš, ale výrazně méně než v Inov8. Good luck!

      1. Kupil som si ich . Dal som im prednost pred Inov8 a neviem si ich vynachvalit . Chodim po nasich Tatrach a ani na skalach necitim ze by ma boleli nohy . Dakujem velmi pekne za tip a prajem vela štastnych kilometrov

Napsat komentář k Robert Smutny Zrušit odpověď na komentář