SNT 22. den

Posted on

V osm opouštím hostel, ještě se trochu projdu městem, takhle bez davu lidí a dud (!) mne baví výrazně víc.

 V kavárně dám kafe a croissant (ne, skotskou snídani už ne, už nemám jak ji spálit) a jedu na letiště. Odlítám s devadesátiminutovým zpožděním v půl druhé, ale protože letím s nízkonákladovkou (German Wings), vybral jsem si pro jistotu spoj se čtyřhodinovým přestupem. Druhou alternativu jsem měl s hodinovým přestupem a to bych měl teď problém. 

 

V Kolíně nad Rýnem si tedy ještě dvě a půl hodiny počkám na spoj do Prahy. Hodinu z toho si povídám s Deborah a Fredem (60, USA) převážně o demokratičnosti politických systémů v jednotlivých státech a vzrůstu vlivu propagandy na jejich fungování. Je zajímavý, jak se Američani vždy rozpálí do běla, když se mluví o demokracii. Tihle dva si kvůli tomu málem nechali uletět letadlo do Barcelony. Ještě si pak povídám s Jakubem a Natálkou (27) z Čech, kteří se vracejí ze skotského ostrova Skye a jen potvrzují mou domněku, že tam bych se měl taky podívat. V Praze jsem v půl deváté večer. Aby bylo učiněno zadost tradici, ještě než dojdu domů, stavím se na tradiční popříletové setkání s nejbližšími kamarády ze sousedství v hospodě za rohem.

 

Scottish National Trail byl trochu jiný, než jsem si ho původně představoval. Jižní část (Lowlands) víc připomínala Camino. Hodně civilizace, hospodářská krajina, míň přírody. Nebylo to špatný, ale preferuju něco jinýho. Co bych zcela oželel byla etapa mezi Edinburghem a Glasgow. Šlapat po asfaltu vedle vodního kanálu má své kouzlo tak tři hodiny. Ne bezmála dva dny. Všechno mi ale vynahradila druhá půlka, Highlands. Tam jsem dostal všeho vrchovatě. A speciálně od chvíle, kdy jsem se za Fort Augustus napojil na Cape Wrath Trail. Byl jsem tam dostatečně dřív, než se k životu probudili krvežízniví midgies. Počasí mi vyšlo taky skvěle, opravdu deštivě jsem měl až poslední den, ale mám zato, že to byl jen zásah vyššího Dramaturga, abych si finále pořádně užil. A já si to opravdu užil. Včetně závěrečného vzrušení, jestli se včas dostanu na letiště.


Co se výbavy týká, byla pro můj způsob cestování adekvátní. Snad až na lehce podstřelený batoh. Podrobněji rozeberu jen tu část, kterou jsem měl odlišnou od výbavy na PCT. 
 
Značku GossamerGear mám opravdu hodně rád, vyzkoušel jsem od ní už tři batohy různého objemu a váhy. Tento konkrétní kousek je opravdová chuťovka pro ultralight fajnšmekry. Jeho váha je 324 gramů (!!), obsah 36 litrů a je určen pro lidi kteří nosí základní váhu kolem 2,3 kila. Jo, jsou takoví. Musím říct, že takhle lehký batoh jsem ještě nikdy neměl a možna už asi ani nebudu mít. Do práce většinou nosím těžší. S obsahem jsem neměl problém, ale základní váhu jsem měl dva a půlkrát vyšší, než je uváděná nosnost. Zvlášť v závěrečné fázi, kdy jsem nesl jídlo na 6 dní jsem mu dal zabrat. Jediné vážné poškození byl utržený bederák. Spravil jsem na místě za 10 minut. Jinak povolilo pár švů, ale není to nic, co nespraví hodinka s jehlou a nití. Budu ho používat nadále. Na víkendovky, nebo jako batoh do kufru na pracovních cestách, kdybych tam třeba vyšetřil dva dny volna na to se projít. Stává se mi to. Na výšlap, jako byl SNT příště vezmu o něco větší a robustnější GossamerGear Gorillu.

Bivy sack KATABATIC GEAR Bristlecone Bivy
Velké zklamání. Čekal jsem že mi výrazně změní tepelný komfort a ochrání před větrem vnikajícím pod tarp. Ale již při prvním použití pod širákem jsem se probudil díky vysoké kondenzaci celý promočený. Přestože výrobce uvádí, že výborně „dýchá“, opak je pravdou. Druhou šanci jsem mu již nedal. Myslím, že ani není schopný příliš ochránit před deštěm. Jeho koupi považuji za vyhozené peníze.
 
Používám ho už dva roky a jsem s ním maximálně spokojený. Pro jednoho ideální obsah. V kombinaci s lihovým vařičem a závětřím Caldera cone skvělá volba.
 
Vyzkoušel jsem několik vařičů na tekutý líh, od doma vyrobeného z tuňákové konzervy, přes TRAIL DESIGNS 12-10 alcohol stove a Esbit, až jsem došel k tomuto. Od jiných se liší nejen tím, že je menší, ale hlavně je krytý mřížkou pod kterou se ukrývá uhlíková vata. Ta do značné míry absorbuje nalité palivo a zabrání tak jeho vylití (a tedy i potenciálnímu rozšíření ohně po zasaženém okolí) při náhodném převrácení vařiče. Nevýhodou je pomalejší hoření než u ostatních liháčů (o plynu nemluvě), ale většinou mám při přípravě jídla spoustu další činnosti (příprava ingrediencí, filtrování vody), že to jako takové negativum nevnímám. Pomalejší hoření umožňuje narozdíl od standardních liháčů plamen sfouknou a zbytek paliva po uzavření plastovým víčkem zůstává uchován pro další použití. U ostatních je nutné nechat všechno palivo vyhořet, čímž samozřejmě dochází ke zbytečným ztrátám. Vařič je tedy i velmi efektivní. Já vařil v průměru dvě teplá jídla a jedno kafe denně (někdy víc, někdy míň) a vyšel jsem s půl litrem lihu na celou dobu. Když jsem se na letišti zbavoval zbytku, bylo tam tak ještě na čtvero vaření.
 
Strašně jednoduchá a geniální vychytávka. Tato závětří s kónickým tvarem jsou rozměrem určená vždy pro jeden konkrétní typ kotlíku. Díky tomu kotlík do závětří přesně zapadne a zůstane uchycen za svůj horní okraj. Závětří tak plní i funkci stojánku nad vařičem. Teplo je distribuováno nejen na dno kotlíku, ale i po jeho okrajích. To opět zvyšuje efektivitu vařiče, tj. snižuje spotřebu paliva. Titanové závětří se po použití sroluje do ruličky, která pasuje do kotlíku, nezabírá další místo a je při dalším vaření ihned po ruce.
 
Hrníček IKEA KALAS
Ok, mnozí považují extra hrníček ke kotlíku za zbytečnost, ale já prostě bez kafe nedokážu ráno „nastartovat“. A vařit nadvakrát (nejdřív snídani a po jejim dojezení a vyčištění kotlíku jestě kafe), na to jsem línej. Chci kafe ke snídani, ne po ní a považuju to i za časovou ztrátu. Ale nikdy by mne nenapadlo, že vedle všech „outdoorových“ a „ultra light“ hrníčků začnu nakonec používat obyčejný šalek IKEA. Ale váhově jej vzhledem k obsahu nic nepřekonalo a o ceně ani nemluvím. 
 
Tuhle zkracenou verzi jsem vzal jen z hecu, ty dva gramy rozdílu oproti standardní velikosti nemá člověk šanci poznat. Ale ocenil jsem, že lícovala (víceméně) s průměrem kotlíku a mohl jsem ji tedy mít spolu s ním v jednom sáčku. Při jidle jsem díky nízke výšce kotlíku žádný diskomfort nepociťoval.
 
Jedná se o pokračovatele typu INOV8 Raceultra, který jsem měl na PCT, je to v podstatě stejná bota. Nikdy jsem nešel v žádnou, která by mi vyhovovala víc. Široká špička se spoustou místa na prsty. Měkká pata která nedře. Podrážka tlustá a tuhá tak akorát, že člověk vnímá povrch pod sebou, ten ale nezraňuje jeho chodidla. Drop 8mm. Skvěle dýchá. Skvěle držící grip na měkém i pevném povrchu. Noha jako v bačkůrce, která ale pevně sedí na noze, takže ta v ní nijak neputuje. Co mne ale trápí je její malá životnost. Ok, na tomhle výletě jsem se je naučil celkem slušně zašívat (to druhé šití s použitím Moleskinové záplaty vydrželo až do konce), ale přece jen bych rád používal něco trvanlivějšího. Teď mám spadeno na Altry, které byly na PCT mezi ostatními hikery nejpopulárnější.
  
Neprmokavé ponožky DexShell Coolvent

Pro mne nový objev a velké překvapení. Původně jsem se na ně díval značně skepticky. Dokáží udržet nohu suchou (relativně, protože ta se potí) a hlavně v teple. Noha samozřejmě nedejchá, je jako v uzavřený holince. Není tedy na celodenní 13ti hodinové nošení, ale na překonání problematického úseku. Obzvlášť pokud má člověk na nohou lehkou běžeckou obuv ji počítám za velmi hodnotný kousek výbavy. Za nezbytné považuji kombinovat s návleky na boty. Jakmile by se do boty dostal ostrý kamínek, mohl by funkčnost ponožek zcela znehodnotit.

To je stále bolest. Tenhle model je váhově skvělý a odolný na nešetrné zacházení i na rozmary počasí. Při plném slunci mi při hodinové obědové pauze dobil telefon o 20%-25% a večer než slunce zapadlo o dalších 10%. Udržet ale v nabitém stavu powerbanku při dobíjení za chůze nedokázal (narozdíl od výrazně těžšího a křehčího GOAL ZERO Nomad 7+, který jsem nějaký čas používal na PCT).  5W příkonu je pro mou spotřebu prostě málo. Asi by to stačilo, kdych nepsal tenhle deník a nepokoušel se ho denně dávat online, takhle musím hledat dál. Třeba bude fungovat dvoupanelový model s dvojnásobným výkonem od téže značky. 


Kdybych měl jít Skotsko ještě jednou ve třech nedělích, tak úplně vynechám jih. Asi bych přibral celou West Highland Way a kompletní Cape Wrath Way (tedy už z Fort William). A ve zbylém čase bych si prošel ostrov Skye a Orkney.
 
Rozhodně každému doporučím vzít sebou kvalitní mapy a kompas, protože značení je tu považováno za změkčilost a část tras vede mimo jakékoli vyšlapané stezky. Já měl mapy spolu s průvodcem stažené a vytištěné ze stránky www.walkhighlands.co.uk, ve větším než nativním měřítku a šlo to. Kdybych se ale výrazněji odchýlil od trasy, asi bych měl problém. 
 
Suma sumárum: Skotsko dobrý. Kam příště?

14 Replies to “SNT 22. den”

  1. Dobrý den, děkuji za deník – nadšeně jsem sledovala každou etapu a byla smutná, když nebyl signál a nic nového se neobjevilo, fotky máte nádherné – nejvíc se mi líbí ta s tou duhou uprostřed hory! Skotsko mě velmi překvapilo, čekala jsem nudné vlnky a vřesoviště, a ony také krásné hory. Láká mě, tak na týden – 10 dní – který úsek byste doporučil? Mirka

  2. Dobrý den Mirko. Samozřejmě záleží na tom, jak hodně jste zvyklá za den chodit, jaké máte zkušenosti a na jak velký diskomfort máte nastavenou laťku. Navíc nejsem kromě tohoto výletu žádný odborník na Skotsko. Každopádně: rozhodně sever je zajímavější než jih. Sázka na jistotu je West Highland Way, nesmí Vám ale vadit i větší počet lidí na ní se vyskytující. Dá se ujít za tři dny, nebo za pět, záleží na Vašem tempu. Případně mužete pokračovat na sever po Cape Wrath Trail, kam až Vám bude stačit čas. Já mít týden – 10 dní, jedu na ostrov Skye, to je z toho co já vím a podle referencí jiných perla Skotska. Pozor, cesty tam nejsou značeny. No a pokavad Vám to šlape rychle a chcete si užít hor i mokřin, jděte celý Cape Wrath Trail. Ten mne nadchnul. Informace ke všemu je na http://www.walkhighlands.co.uk. Užijte si to!

  3. Diky za inspiraciu, WHW som mal naplanovany na buduci rok a kedze sa mi to zdalo kratke, hladal som kam pokracovat. V spojeni s CWT to vypada idealne!

  4. Zdravím, můžu se zeptat, kde sháníte výbavu? Některé zajímavé kousky (quilt, vařič, jsem našel pouze na amerických webech, což při dovozu do čech (virtuální adresa v US, dph, clo) celou záležitost nesmírně prodraží.

  5. Dobrý den, jak je to s výdrží gumového pásku návleků na boty, který je provlečený pod botou. Nevadí mu kamení nebo asfalt?

  6. Dobrý den. Používám typ návleků RACE ULTRA, tj. bez gumového pásku ve spodu. Návleky jsou k botě přichyceny třemi háčky za kapsičky na botách k tomuto účelu určených. U jiných bot než INOV8 (nebo obecně modelů, které tyto kapsičky nemají) používám návleky upevňované za háček na tkaničkách a za suchý zip na patě.

  7. Hola, ano, je to tak. Navíc některé věci, jako quilt, některé batohy jsou šité na zakázku, tedy až po objednání s vyžádanými úpravami na míru. Jsou dvě cesty. Buď využít přátel častěji cestujících mezi Evropou a USA, nebo se holt smířit s tím, že člověk zaplatí o pár desítek procent víc. Vím že je to hodně, ale vždy si říkám, že kdybych se věnoval třeba jachtingu nebo motorismu, byly by částky věnované do mé záliby podstatně vyšší.

  8. Ahoj Jakube,

    otázka, zda nevyměnit iPhone za nějaký jiný telefon, který se může nabíjet rovnou ze solárního panelu:-)

    Tomáš

  9. Ahoj Tomáši. Ano, správná úvaha. Ale co jsem tak četl, tak žádnému telefonu nedělá dobře kolísavé napětí ze solární nabíječky, pokud člověk dobíjí za chůze a co chvíli prochází stínem. S dobíjením telefonu o pauzách či v otevřené krajině, kdy je příkon stabilní, jsem problém neměl. Nicméně teď již několik měsíců používám solar od Ankeru s příkonem 15W a ten mi zajišťuje 100% soběstačnost, takže zatím nic dalšího měnit nemusím.

  10. Ahoj Jakube, tak to jsem rád, že se Ti podařilo najít zařízení, které vyhovuje!:) To je pak paráda:) My na připojení na solární panel používáme Samsung S5 (má i výměnné baterie – na jednu baterii navíc vydrží 3-4 dny, 1920×1080…Super OLED display…atd). Nabíjeli jsme ho již na dřívějších dovolených přímo a i několik měsíců teď na PCT…a na baterii to není znát. Ono to bude asi záležet na konkrétním kusu solárního panelu, jak dokáže držet a modulovat energii. Škoda, že je už nějakou dobu trend nevýměnných baterií:/

  11. Ahoj, jak se na tomhle trailu osvedcila ta nepromokava bunda od Inov-8 a nepromokave kalhoty? Hodila se i do vydatnejsiho a trvalejsiho deste nebo pak uz poslouzilo jen poncho? Uvazoval jsem o RAB Flashpoint, ale hledam i alternativy a tahle je preci jen o chlup levnejsi i lehci. Predem diky

    1. Ahoj Marku. RAB Flashpoint je samozřejmě skvělý dělo. Kdybych jel někam kde bude většinu času pršet, tak jedu s ní. Ale tam kde jsem měl Inov-8, tam jsem s ní byl naprosto spokojen a nic těžšího bych netahal.

  12. Ahoj Jakub. Ja žiijem v Škótsku už 11 rokov. Nerobím veľké trky, ale prešli sme ho. Súhlasím s tebou, že severnejšie a tie Sky sú krásne…vďaka za pekné čítanie…

  13. Dalsi super cteni. Pekna krajina, jen na me moc mokro 🙂 Jsem zvedava, co vymyslis na rok 2020?

Přidat komentář