SNT 7. den

Posted on

Po 45 minutách chůze opouštím West Highland Way. Jen jsem ji trochu ochutnal, třeba si ji dám někdy celou. Směřuji na severovýchod po Rob Roy Way. Vede převážně lesem, je pod mrakem, mlha. 

 

Asi po deseti kilometrech mne překvapí cedule informující o těžbě dřeva a zakazující vstup neaurorizovaným osobám. Je neděle, pochybuji že lesáci budou v práci, ceduli ignoruji. Místo lesáků se na mne vynoří zvláštní industriální, téměř steampunková stavba. Je to Corrie Aqueduct přivádějící vodu z Loch Katrin do Glasgow. 

 

Před desátou vcházím do vsi Aberfoyle, v sámošce koupím snídani, dám jedno rychlý kafe a zase mizím v lese. Mezi tím se vyjasnilo. Z lesní silnice se stává cesta a z ní pěšinka. Procházim přes Loch Lomond and The Rossachs National Park. U malého jezera při cestě si v půl jedné vařím oběd, přepírám triko, suším spaní. 

 

Pomalu se zatáhlo, ale na déšť to nevypadá. Před druhou procházím kolem Loch Venachar a chvíli na to i městečkem Callander.

Za ním vylezu na kopec (Callander Crags) a odtud mám krásný výhled: za sebou Lowlands a před sebou Highlands. Konečně se přede mnou otevírá to, kvůli čemu jsem přijel.
 
 

Vyrážím mezi kopečky, je to takový mokřad, ale cesta samotná je suchá. Následující dvě a půl hodiny si tu parádu užívám.  

 

Pak neplánovaně slezu na silnici – mapa se tu hádá s místními směrovkami a nevede tudy žádný trail (SNT nemá vlastní značku), asi se mi to tu bude stávat častěji. 

Po hodině se vracím na polňačku, to už je skoro sedm a tak skočím po prvním vhodném místě k přenocování: palouk s pár stromy, na které si můžu vyvázat pomocné kotvení tarpu – vypadá to na větrnou noc. Na chvilku ještě vylezlo slunce, tak se hřeju v jeho paprscích, ale jak zmizí v osm za kopec, prudce se ochladí a já mizím pod peřinu.
 
49km (celkem 295km)

2 Replies to “SNT 7. den”

  1. Díky za skvělé příspěvky! Sledoval jsem postupně celou PCT, tak jsem čekal co přijde příště. Mohl byste někdy vyfotit i místo noclehu (tj. tarp a okolí)? Zdravím, Hkar

  2. Paráda Jakube! Když se konečně vynoří hory, je to jako by cesta najednou dostala smysl. Nakonec mají význam i ty předchozí nudný dny – o to větší je to najednou zázrak, být v horách! Díky za skvělý čtení, vím kolik to stojí energie to datlovat… Lehký krok ti přejí Petr a Olí

Leave a Reply to adminCancel reply