PCT 112. den

Když v pět vstávám ještě poprchává. Asi deset minut zápasím s kusem skřípnuté silnylonové látky tarpu do zipu. Poslední co bych v tomhle deštivém počasí potřeboval je natržený přístřešek. 

Stoupám bílým tunelem a čím jsem výš, tím víc zvolňuji. Mokré kameny a prudký sráz pode mnou budí respekt. Poprvé od začátku cesty mám pocit, že by stačil jeden neopatrný krok a nemuselo by to dopadnout dobře. Do toho pořád mrholí. Tak jako zkušenost dobrý, ale už bych byl pro změnu. Když se vyškrabu na hřeben, znovu si představuji jaký odtud musí být výhled. A já vidím pár metrů cesty před sebou a mlíko po stranách.
 

V půl deváté začne mlha řídnout a taky potkám prvního kolegu – teprve vstává.

 
 
A v půl dvanácté se najednou jako mávnutím proutku prorve slunce skrz mraky a za 15 minut je obloha vymetená. A pohled na okolí skutečně stojí za to.
 

 

Díky tomu, že jsem šel jak bych měl v kalhotech (a nelituju toho, hlavně že bez úhony) mám v poledne v nohách pouze deset mil.
 
Na oběd se zastavím u vodopádu Delata Creek (míle 2408.7), kde odpočívá i parta skautů. Jeden z jejich tří vedoucích za mnou příjde, že mu kluci nechtějí moc jíst a že sebou tudíž vláčeji spoustu zbytečného jídla, jestli bych nebyl od té lásky a část z toho si nevzal. Tak přemlouvat mne nemusí, dostávám od nich zásoby na den. Chvíli si povídáme, točí si malý film pro oddílové potřeby, tak jim chvíli do objektivu vyprávím, jaké to bylo skautovat za socialismusu u nás.
 
Po obědě přehlédnu odbočku a zjistím to až po půl míli, když dojdu k brodu který nemám v mapě. Pak nastává delší neudržovaný úsek se spoustou padlých stromů přes cestu, takže se zdržím hrou „Přelez, přeskoč, podlez, ale vždycky se narovnej“.
 

 

A brod mne stejně nemine. Na Lemah Creek (míle 2411.3) je už dva roky stržený most, tak musím do vody.
 
Do posledního výšlapu dne se mi nechce. Ani ne tak kvůli převýšení, jako kvůli mrakům co se nahoře válej.
 

 

Naštěstí místo kam dorazím já je jasné. Ještě tři míle pokračuji po hřebeni, abych si na míli 2420 ustlal. Obloha je vymetená – riskuji širák. Usínám v půl jedenácté.
 
42km (celkem 4.064)

Přidat komentář