PCT 110. den

Někdo nechal dole zbytky jídla a tak mne celou noc budí myši, když je hlasitě likviduji. Ještě že je občas přehluší déšť bušící do střechy. Ráno se mi do té sloty nechce. Chvíli koketuji s myšlenkou, jestli si tu o samotě neudělat zero day. Na odpoledne jsou navíc hlášený bouřky a být za bouřky na hřebeni, to k sobě moc nejde. Nakonec přece jen v šest vyrazím. 

Sice mám na sobě nepromokavou bundu a kalhoty, ale boty jsou okamžitě durch. Je to jak na Sieře. Kolem deváté déšť na půl hodiny ustane, čehož využiji k rychle snídani. Pak zase spustí.
 
Překvapí mne jeden section hiker který nejen že ví kde jsou Čechy, ale hned taky vypráví, jak jel na kole z Prahy do Krumlova. A brácha se mu prý přiženil do Brna.
 
Pro změnu nejdu zeleným, ale bílým tunelem. Občas vidím podél cesty jen hranu srázu a pak „mlíko“. Dnes jsem obzvlášt rád za hůlky, v tom blátě to v kopci pěkně klouže. Navíc bych potřeboval nový boty – od zítřka je zas musím začít tejpovat. Cestou už žádný krám s botama nepotkám, musel bych sjet do Seattlu.
 

 

V jedenáct chytnu telefonní signál a nová předpověď už nehlásí bouřky, ale jen déšť. DG! V poledne dokonce na chvíli vykoukne slunce – obědvám. 
 
Odpoledne je přeháňkové. Hodně stoupání a klesání. Když se chvílemi roztrhne mlha, vidím lesnaté kopce v okolí.
 

 

Mám docela dost. Snad z deště, snad že jsem si 67 dní nedal den volna. I když mám radost že mi to šlape, asi zvolním, aby se mi z toho kvůli únavě nevytratila radost. Možná si i dám zítra ve Snoqualmie Pass půldenní nero. Mám sice oproti původnímu plánu 10 dní zpoždění, které jsem nabral bržděním a čekáním kvůli sněhu před Sierrou, ale oni to doma snad ještě nějaký ten den beze mne zvládnou. Přece si nezkazím finále tím, že si z toho udělám závod s časem. 
 
V 19:40 stavím na míli 2375.9 tarp. Snad i kvůli dnešnímu převýšení přes 4000 metrů po večeři okamžitě usínám. Ani si nezvládnu namazat nohy a napsat deníkový zápis.
 
51km (celkem 3.991km)

One Reply to “PCT 110. den”

  1. Kubó,vykašli se na spěch,firma to pár dnů navíc bez tebe přežije.Don´t worry,hike happy.Jak říká Kosič – „Všechno se nakonec vyřeší samo!“ 🙂 Užívej trail a dojdi si v pohodě až do Kanady.Pic Deu

Leave a Reply to Tomáš NěmecCancel reply