PCT 81. den

Posted on
Noc byla velmi teplá, spal jsem jak zabitý. Akorát v jedenáct nás probudila partička sedmnáctiletých kluků, které jsme potkali v poledne, jak si s rozsvícenýma čelovkama hledají místo ke spaní. Nakonec si ustlali uprostřed lesní cesty. 
 
Objevil jsem na triku velkou díru z boku. Zřejmě jsem ho trhl o bederák. Teď to provizorně zalepím tejpou, večer mne čeká šití. Vycházíme v 6:45.
 

 

Přestože je slunečno, je v krátkých rukávech docela klendra a tak do toho šlapeme, abychom se zahřáli. 
 
Dvě hodiny pokračujeme ve stoupání. Pak se před námi najednou vyloupne Shatsa.
 

  

Ještě předevčírem jsme ji viděli jen v obrysech, jako přízrak v dálce a najednou jsme téměř pod ní. I ostatní hory v okolí jasně odkazují na svůj sopečný původ. Někdy máme pocit, že koukáme na Horu Osudu z Hobita.
 
Od této chvíle už jen klesáme. Mám radost, že chodidla mne přestávají bolet. A nemůžu se dočkat nových bot. 
 

 

Oba kluky bodla do lýtka včela. Ty si zde v Severní Kalifornii staví hnízda v zemi a na cokoli co se mihne kolem útočí. Když dáváme po osmi mílích pauzu u potoka, dochází nás Chris, kterého včela píchla taky, pro změnu do ucha. Velmi doufám, že já jsem si to vybral už první den na PCT.
 
Ve 12:30 scházíme na míli 1498.7 z trailu, u nájezdu na dálnici směr Dunsmuir už hodinu marně stopuje Druid. Je neděle po poledni, moc toho nejezdí. Druid se vydá po malé silnici pěšky do dvě míle vzdálené vesnice Casstela, my tak učiníme 20 minut po něm. 
 
 
Přehlédneme správnou odbočku, zajdeme si další dvě míle. Dostaneme se do hodně potemělého sousedství, kterým bych zrovna nechtěl procházet sám a v noci. Dokonce nás kus cesty po silnici vyprovodí ne zrovna přátelsky se tvářící dobrman. Jediným pozitivem zacházky je spousta ostružin podél cesty.
 
V Casstela si na pumpě koupíme zmrzlinu a pivo. Pokladní po mě chtěla i přes šediny v mém vousu vidět občanku, jestli mi už bylo 21. To se mi nestalo už pár desetiletí. Také kupuji nový kabel k iPhonu (+ jeden rezervní) a stávám se opět plnohodnotným členem celosvětové sítě.
 
Jeden pár projíždějící pumpou nám sám od sebe nabídne svezení, i když musí přeorganizovat věci vezoucí na zadním sedadle. 
 
Dunsmuir chceme zajít do vietnamské restaurace, ale ukáže se za a) předražená b) zavřená. Takže končíme v mexické. Dalším plánem bylo dojet do Mt. Shasta autobusem. Ten ale v neděli nejezdí, takže znovu stopujem, znovu nás bere nějaký pár, který kvůli nám přeorganizovává interier auta. Musíme strašně smrdět, protože v obou případech okamžitě pootvírali okénka.
 
Mt. Shasta nás dovezou rovnou na KOA campground (teda v tomto případě „kampground“ – google it). Naše první kroky vedou do místní prádelny, podělíme se o jednu pračku a pak hned do sprchy. Nepřestává mne udivovat, kolik bahna ze mne vždy teče. V zrcadle na sobě pozoruji modřiny od popruhů batohu a bederáku. Překvapuje mne to, protože to už ani necítím.
 
Než se dopere a dosuší prádlo, dopisuji deník, kluci na hřišti hází podkovama na cíl. 
 

 

Pak vyrazíme na velkou večeři do Black Bear Dineru. Fantastický poměr cena / výkon, dávám si skvěla BBQ žebra a jsem tak plný, že narozdíl od kluků vynechám desert. 
 

 

Po návratu do kempu ještě pod lampou zašívám triko a do půl druhé dopisuji deník. Díky blízké trati a houkajícím vlakům mám pocit, že jsme zpátky v Tehachapi, ale frekvence projíždějícich souprav je tak čtvrtinová. 
 
31km (celkem 2.547km)

2 Replies to “PCT 81. den”

  1. Ahoj, nádherné čtení, díky za něj. Jen hlásím malou chybku v celkovém počtu kilometrů (31km (celkem 3.547km))… jsem se lekl, že se blížíš ke konci 😉 Dalibor

Přidat komentář