PCT 58. den

Posted on

V noci dost mrzne. Kolik přesně nevím, nechal jsem si hodinky na ruce. Ale boty, které byly večer mokrý, jsou teď jak kámen. A když v 6:10 vyrážím, tak si poprvé nechávám oblečenou péřovku.

Po pěti mílích docházím do Reds Meadows, turistického resortu, ležícího hned vedle (0.2 míle) trailu. Odtud má jezdit autobus do města. Kvůli nedávnému sesuvu půdy jezdí ale až od zítřka. Jdu se tedy nejdřív nasnídat do místního dineru Mulehouse Cafe. Potkávám tam Honzu a Kristýnu. Už se domluvili s místním zaměstnancem Davem, že je v poledne do města hodí, až pojede s poštou. Má ještě jedno místo v autě a tak se s radostí přidávám.  
 

Pak žvaníme, o tom, co jsme zažili za posledních 14 dní, když k nám přistoupí pár, máma se synem (65, 40) a česky nás osloví. Karel jde JMT a tady si dal na tento víkend s Marií, rodačkou z Chebu, sraz. Marie s mužem emigrovali do Států v roce 1968, Karel už se narodil tady. Přesto oba mluví perfektní češtinou. Povídáme si, všichni nadšení z takového setkání. Nakonec Karel prohlásí, ať se nestaráme o zaplacení naší snídaně, že už se o to postaral on. Chvíli se bráníme, ale nenechá si to vymluvit. Velkorysost domácího obyvatelstva nás nepřestává fascinovat. 

 

Čekáme na svůj odvoz, sušíme věci, přeorganizováváme si mapy, kecáme s ostatníma hikerama. Chvíli hraju s dalším ukulelistou jménem Six Paws. Míchají se tu hikeři co jdou PCT s těmi co jdou JMT, stále je mezi nima viditelný rozdíl. Především ve velikosti jejich batohů. Six Paws se prohlásí: „Víte proč jsou JMT hikeři vždy v jedné skupině spolu? Protože gravitace jejich batohů je přitahuje…“

Už bych chtěl být ve městě, ale nezbývá než čekat. Nemůžu pokračovat bez zastávky, nemám už žádné jídlo. A navíc se chci vidět s Cookie Monsterem, ráno mi volal a zněl, že po několika dnech samoty ocení společnost.  
 

V půl jedné nás konečně Dave nabírá do svého pickupu a za půl hodiny jsme v Mammoth Lake. Je to velké lyžařské středisko, pár sjezdovek je ještě v provozu. Scházím se s Cookie Monsterem. V noze má pět stehů, rána byla hluboká až na kost. Ale zítra by mu je měli vyndat. 

 

Najdeme si místo v místním kempu, později se o něj podělíme s Honzou a Kristýnou, abychom snížili náklady. Tady se totiž neplatí za člověka, ale za „parcelu“. Jdeme se najíst do restaurace Burgers. Evergreen: burgr a zelený salát. Ještě obejdeme pár krámů, potřebuji nové hůlky a plyn na vaření. Vlastně budu kupovat teprv třetí 100 gramovou kartuši. Od Kennedy Meadows jsem vařil na plyn z hiker boxů. Spousta lidí totiž po týdenním používání poloprázdnou kartuši zahodí a koupí si novou. Mě pak většinou vydrží ještě další týden. Tady se nám ale hiker box nedaří najít.

Chvíli se poflakujem po městě a já pak běžím do VONS dokoupit jídlo. Do dalšího místa, kde se můžu dozásobit a leží přitom přímo na trailu, takže z něho nebude třeba scházet je to 38 mil. Nemusím tedy šetřit na váze ani na velikosti, tentokrát kupuju „skutečné“ jídlo, jako sýr, ovoce a zeleninu.  
 
Pak se ještě stavím v McDonalds, abych si dobil baterky a zakecám se tu na dvě hodiny s thru hikerem Short Shorts (24, Washington). Ad baterie: měl jsem pocit, že solární nabíječka, kterou jsem si vyráběl, nenabíjí dostatečně. Sorry Tomáši Š., někde je chyba. Telefon (iPhone 6) nebyla schopná začít nabíjet nikdy. Solární panel by měl dávat 5W při plném slunci, jaké jsme ale měli jen v jižní Kalifornii. Nějaká ztráta je na regulátoru napětí (voltage step down converter) a samozřejmá je tepelná ztráta při nabíjení externí baterie. Baterie mi vždy led diodou signalizovala, že se dobíjí, ale měl jsem pocit, že nabíječka sotva pokryje provoz té ledky. Proto jsem udělal pokus a nabíječku týden nepoužíval. A skutečně: výdrž baterie byla stejná. Mrzí mne to, ale tahle konfigurace se neosvědčila. Solární dobíječka poputuje s bear canisterem domů.
 
Ještě si chvíli čtu. Záměrně nesleduji žádné zprávy z domova ani ze světa, chci tu mít od toho čistou hlavu. Ale co sleduju rád jsou zápisky Olgy a Petra K. z jejich cesty po CDT. Byl to právě Petr od kterého jsem poprvé o PCT slyšel. Rád sleduji, jak se popasovává s trailem, jenž  nemá zdaleka takové zázemí (značení, dostupnost měst, trail angels) jaké je zde. 
 
Ve 22:00 jdu spát. Zítra bych chtěl být do 12:00 zpátky na cestě.
 
9km (celkem 1.574km)

3 Replies to “PCT 58. den”

  1. Ahoj Jakube,

    mrzí mne, že jsi měl se solární nabíječkou komplikace – netuším, co se mohlo pokazit (možná, že iPhone a Tvůj externí zdroj potřebuje nějaké minimální množství proudu pro řadné nabíjení?). U mne sloužila dobře. Předloni v Bulharsku 15 %, loni v Pyrenejích 20 % telefonu za hodinu (tehdy Samsung Galaxy S4 s 2600 mAh baterii). Před třemi týdny jsem dělal navíc v ČR test přímo s měřákem napětí a proudu (nabíječku si bral kamarád)…a vyšlo mi to na 295 mAh při 5V, což odpovídá cca 15 % baterie za hodinu.

    Nomad je dobrá nabíječka, jen mi vadí ta váha… Nyní testuji nabíječkou s váhou 108 gramů…, kde jsem se dostal na Korsice na 35 % nabíjení za hodinu (baterie 2800 mAh). Za celý den na batohu s proměnlivou oblačnosti jsem zcela dobil akumulátor 3000 mAh a 3,7V a ještě 20 % telefonu… Bohužel více testů nemám, jelikož naše telefony tak nezerou 🙂 Je to zcela nový panel – efektivita 22+ %, umí zpracovávat i odražené světlo, výstup rovnou 5V.

    Tip na zásuvkové nabíječky, abys pak nenabíjel zbytečně dlouho… Doporučuji důraz i na výkon – osobně používám nabíječku s 2A. Viděl jsem však i nabíječky s 0,8A. Dobíjené zařízení je tak omezené jen vlastní schopností se dobíjet, ne nedostatkem zdroje…  To je ale asi spíše rada pro čtenáře 🙂

    Mrzí mne tedy, že se při výrobě či během používání něco pokazilo:/ Přeji zdraví, dobré počasí a kupu zážitků!

    Tomáš

  2. Asi nějak blbnou komentáře, takže nyní již jen v krátkosti:-)

    Ahoj Jakube,

    nevím, co se mohlo při výrobě či používání solaru pokazit, mne fungoval skvěle. Předloni v Bulharsku 15+ % za hodinu, loni v Pyrenejích v odpoledních hodinách 20 % za hodinu (baterie v mobilu 2600 mAh). Cca před 3 týdny jsem dokonce výstup z panelu měřil (bral si jej kamarád), kdy v ČR v poledne byl proud 295 mA při 5V …tzn, to je opět 15 % baterie. Přeci jenom, byl to 4,5W panel, takže i při horších podmínkách, než se hodnotí výkon panelů (to je při 1000W na m2), se energie prostě neztratí… Co mne teoreticky napadá, zda nepotřebuje iPhone a Tvůj externí zdroj nějaké minimální napětí pro spuštění nabíjení – nasnadě je 500 mAh, které je specifikace USB.

    Každopádně jsi si již pořídil Nomada, což je rozhodně dobrá nabíječka – mne jen vadí ta váha:-) Nyní testuji panel s váhou 108 gramů, kdy mi na Korsice nabil 35 % baterie telefonu (2850 mAh) za hodinu. Po denním nošení na batohu se mi podařilo nabít 3000 mAh externí akumulátor (3,8V) a 20 % mobilu. (Bohužel více testů nemám, jelikož mi mobil tak nežere:-) ). Je to panel, který umí zpracovávat i odražené světlo, takže se nepřerušuje nabíjení ani ve stínu, rovnou 5V..

    Přeji dobré počasí a hlavně zdraví!

    Tomáš

  3. Ahoj Tomáši. Ani na okamžik nezpochybňuji sprśvnost Tvého zapojení. Chyba bude jen a jen u mě. S tím minimálním napětím mne to taky napadlo, ale tady nemám jak to změřit. Z Nomada se dají ještě odpárat nějaký části (stojánek), ale to nechám až na doma. Nicméně dalších experimentů se nevzdávám. Po návratu si tom s Tebou rád popovídám. Měj se a lehký krok!

Leave a Reply to AnonymousCancel reply