PCT 44. den

Posted on

Budím se v půl šesté a pak už jen netrpělivě stepuju, kdy budou kluci nasnídaní a připravení vyrazit. Trvali na snídaní, kterou od půl osmé chystal General store na terase. Jenže pak zjistili, že jim někdo sebral jejich GoPro, které si dali nabít do zásuvky. Není jasné, byl-li to záměr, či omyl. U zásuvek se toho vždy nabíjí hromada a třeba foťáky co mám já jsem tam viděl nabíjet tři. 

 

Kluci se rozhodli ještě chvíli zůstat, kdyby to byl přece jen omyl a někdo jejich GoPro vrátil. Já se ale už zdržel o půl dne déle než jsem chtěl, tak si s klukama domlouvám kde budu spát a vyrážím. Je 8:20. Stezka pokračuje rovinou po louce až ke Kennedy Meadow Campground. Tento oficiální kemp byl k 1.6. zrušen, ale General store ho prý bude udržovat dál – za dobrovolné příspěvky. 

Pak začíná stoupání kamenitým a zalesněným terénem až k mostu přes řeku South Fork Kern River (míle 706.6). Dobírám vodu na dva litry a krátce za mostem se dostávám do otevřené krajiny. Teploměr hlásí 36°C a já mám pocit, že se mi upečou nohy. Nové boty (Inov8 Roclite 282 GTX) jsou skvělé, bezvadně mi padnou, nikde netlačí, ale díky goratexovému povrchu vůbec nedýchají. Teď teprve oceňuji, jak ty staré skvěle ventilovaly.
 
Stále stoupám, dnes to moc jinak nebude. Buď stoupání, převážně lesem, nebo rovina na loukách. Ve čtvrt na jednu v borovém remízku poobědvám. Poprvé jsem se sekl při výběru jídla hiker box special. Byly to luštěniny s rýží, ale nikoli uvařené a dehydrované. Nechám je dojít asi 20 minut, ale stále je to dobrota křupy křup. Kluci mne dochází, ale říkají, že ještě budou pokračovat dál. Jen Remi přisedne, ale já už mám skoro dojedýno, takže ho po čtvrt hodině opouštím. Dál je postup ztížen, ve spálené oblasti je přes cestu jeden padlý kmen za druhým.
 
 

Projdu sedlem a najdu Cookie Monstera a Machine Mammu jak obědvají na louce a přitom pozorují zasněžený hřeben v dálce.  

Jejich GoPro se nenašlo. A to ani neměli vyzálohovaný jediný záběr. Spolu pak dojdeme k dalšímu mostu přes South Fork Kern River na Monache Meadow (míle 716.5). 

 

Za chvíli dojde i Remi. Dobíráme vodu, rácháme si nohy a pozorujeme desítky vlaštovek, které mají hnízda nalepená na spodní části mostu, jak pilně krmí své mladé. Ti hladově vykukují z hnízd ven. Poprvé tu taky vidíme trávu (když nepočítám tu umělou na zahradě Scouta a Froda). 

 

Vyrážím s desetiminutovým náskokem – na tempo kluků ho potřebuji. Zhruba po 2.5 míli loukou nasazujeme k finálnímu stoupání, které trvá zhruba 3 míle a je dost ostré. Přiznám bez mučení, že na konci mám dost. Balíme to v půl sedmé na míli 721.8 ve výšce 3.000m.n.m. Na místě už kempují 4 hikeři, které známe od vidění z Kennedy Meadows.

 
Na večeři si vylezeme na malou skalku a díváme se do údolí a na sviště ve stráni. 
 

Bear barrely odkládáme na noc zhruba 50 metrů daleko. Zaléháme v osm, já jediný pod širák. 

 

Je tu na takovou výšku strašně komárů, tak poprvé usínám s moskytierou (head net) na hlavě.

33km (celkem 1.222km)

Přidat komentář