Noc a ráno chladné, leč jasné. V 6:30 vyrážíme, hodinu a půl pokračujem v obíhání hřebene jako včera večer, jen za jasného slunce. Tentokrát krom krav potkáváme i osly a koně. Pak prudký sestup z 1.930m o 400m níž.
Tady stezku křižuje jiná cesta „Mare a mare“ – od pobřeží k pobřeží, která prochází Korsikou horizontálně. Pak se zase pomalu zvedáme na hřeben, ale tak že ani nepostřehnem, že jsme zpátky na 1.900m.
Jeden okamžik chytáme telefonní signál, tak dáváme vědět domů že jsme ok. Teda já dávám – Markovi se v kapse několikrát chybně vyťukal PIN, takže má teď zablokovaný telefon. Dokonce se mi daří nahrát poslední tři dny deník na blogspot – je to poprvé kdy máme takový signál od chvíle co jsme vyrazili z Conca.
Žel se tím zdržíme a tak se dostaneme do peletonu dvou velkých skupin, stezkou jdeme ve čtyřicetihlavém hadu. To nás nebaví, tak se deset minut posadíme a zas jdem jako lidi.
Zajímavý jak je pod námi z jedný strany hřebene mrak a z druhé je jasno.
Do refugia Prati dorazíme v jednu. Sušíme věci, uvaříme polívku, dáváme šlofíka a jdem dál.
Zase prudký sestup, projdem mrakem a pak jsme najednou ve středoevropském lese. Nejdřív listnatém – úplný Brdy, za chvíli jehličnaté „Kokořínsko“ až dojdem na „Šumavu“.
V 16:00 přicházíme k refugiu Col de Verde. Chtěl bych jít dál a dorazit za dnešek dvě etapy – zbývají z ní 4 hodiny cesty, ale Marek prohlásí, že pro dnešek stačilo. Místo je tu hezký, maj tu i hospodu s hořícím krbem, nabídli nám večeři a jsou tu sprchy s TEPLOU vodou. Tak ani neprotestuji. Přepíráme prádlo, sprchujem se, koukáme do mapy. Už je jasné že za 8 dní při tomhle tempu celou trasu nestihnem. Chvíli zvažujem jestli se nějak nenechat svézt na sever, ale pak to necháváme bejt – kam dojdem dojdem. Zbytek si třeba dáme příště.
Večeře nám vzala dech: místo polívky či celého jídla z pytlíku najednou čerstvá zelenina, chleba, brambory, grilované maso, sýr a na závěr čokoládový mousse… Všichni co jsme se tu sešli na to nevěřícně zíráme – tohle nečekal nikdo. Povídáme si s Němci co sedí s námi u stolu, potvrzují nám neštěstí z minulého týdne. Prý se celý kus cesty sesunul, žel i s lidmi kteří po něm šli… Úsek je až do konce sezóny uzavřen, musí se přejet autobusem. Spát jdem dnes pozdě, po půl desáté.
15km, převýšení 1.930m